„Já sám, upřímně řečeno, dost dobře nechápu a to platí obecně, proč mají jak soudci, tak ústavní činitelé platy, které mají a které, jemně řečeno, ne vždy odpovídají jejich výkonům. Já sám, jak víte, jsem se vzdal dobrovolně třetiny svého platu ve prospěch splácení státního dluhu a je mi trochu líto, že žádný z ústavních činitelů, ale ani žádný ze soudců, se k této činnosti nepřipojil,“ řekl Zeman při své návštěvě v Ústeckém kraji.
„Uznávám samozřejmě, že lidé mají mít v těchto funkcích daleko vyšší než průměrné mzdy. Nicméně to rozpětí mezi průměrnou mzdou a platy těchto činitelů mně připadá neúměrně vysoké,“ prohlásil prezident Miloš Zeman. Vláda se přitom aktuálně potýká s tím, že by měla podle verdiktu Nejvyššího soudu soudcům doplatit přes dvě miliardy korun za roky 2014, 2013, 2012 a částečně 2011.
Sobotka v reakci na vlnu žalob vyzval soudce k odpovědnosti
Ve středu se vláda neshodla, co přesně udělá. „Očekávám, že i představitelé justice budou k problému přistupovat odpovědně, jako k tomu přistupuje vláda,“ řekl jen premiér Bohuslav Sobotka.
Nová výše platů podle Nejvyššího souduSoudce okresního soudu s nižší než pětiletou praxí Soudce Vrchního soudu s praxí delší než třicet let Poslanec, senátor Ministr Prezident |
Soudci využili verdiktu Nejvyššího soudu, u kterého uspěla soudkyně Okresního soudu Brno-venkov. Nejvyšší soud ve svém verdiktu řekl, že jí stát musí doplatit část platu zpětně, až do roku 2011. Stát totiž podle Nejvyššího soudu počítal chybně platy soudců i politiků a ty by měly výrazně letos vzrůst.
Ještě v úterý večer Sobotka velmi bojovně vystoupil s tím, že doplácet soudcům peníze vláda rozhodně nehodlá a že sází na to, jak to zarazí Ústavní soud. Jenže na ten se nemůže obrátit sama vláda.
Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa je jediný, kdo může státu ústavní stížností zachránit miliardy korun, které by měl podle Nejvyššího soudu vyplatit soudcům zpětně za několik let. „Jak bych se měl cítit? Celou noc jsem nespal,“ řekl k tomu iDNES.cz Jirsa.
„Potřebuju si to rozmyslet. Rozsudek Nejvyššího soudu jsem dostal teprve v úterý. Mám na to dva měsíce, zda se na Ústavní soud obrátím,“ řekl Jirsa. Věc je pikantní i kvůli tomu, že když k Ústavnímu soudu půjde, bude v situaci člověka, který by se měl pokusit zachránit státu peníze, aby nedostali přidáno všichni soudci, takže i on sám. (více zde)
Platy soudců a politiků prudce vyskočí nahoru
Premiér Sobotka už v úterý večer řekl, že vláda akceptuje, že Nejvyšší soud nařídil, aby od letoška razantně vzrostly platy soudců i politiků. Ale s tím, že by měl stát vyplatit soudce zpětně, se nechce smířit.
V případě soudce okresního soudu s menší než pětiletou praxí a s nejnižším soudcovským platem bude jeho příjem nově činit 66 700 korun hrubého měsíčně (místo dosavadních 62 500 korun). Nejvyšší plat soudce v obecném soudnictví vzroste na 139 400 korun (ze současných 130 700 korun). To se týká soudců Vrchního soudu s delší než třicetiletou praxí.
Základní měsíční plat poslance a senátora poskočí z 57 600 korun na 61 400 korun. K tomu ale politici dostávají náhrady, jejichž výše je závislá na vzdálenosti jejich bydliště či poslanecké kanceláře od pražského sídla Sněmovny. Náhrady vzrostou ze současných 30 000 až 40 600 korun na 31 900 až 43 200 korun měsíčně. Ministři si podle verdiktu Nejvyššího soudu polepší o 8 400 korun, premiér o 11 600 korun a prezident o 24 700 korun hrubého měsíčně, včetně náhrad.
