Šestnáctiletá Anna z Plzně začala pít alkohol před víc než rokem. Občas zajde s přáteli do města, občas si dá víno doma s kamarádkou. Průměrně pije alkohol dvakrát do měsíce. Kouří denně.
Anna se příliš neodlišuje od svých vrstevníků v Plzeňském kraji. Podobné výsledky má i Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), která se v roce 2011 uskutečnila mezi šestnáctiletými studenty.
Teenageři v Plzeňském kraji patří k nejsilnějším konzumentům alkoholu v ČR. Šestkrát a víckrát jej v posledních 30 dnech konzumovalo 31 %. Víc to bylo jen na Vysočině, v Jihočeském a Středočeském kraji, v Praze je množství stejné.
„Alkohol je pro děti poměrně snadno dostupný,“ krčí rameny Petr Hrouzek, ředitel Centra protidrogové prevence a terapie.
V kraji sahali šestnáctiletí nejčastěji po pivu (39 %) a po alkopops - alkoholizovaných limonádách s obsahem alkoholu kolem 4 až 5 procent. A podle Hrouzka právě tyto nápoje často nebývají veřejností jako alkohol vůbec vnímány.
Mladí lidé mají poměrně vysokou důvěru k alkoholu
V Plzni z tohoto důvodu běží od června loňského roku informační kampaň Respektuj 18. Kampaň proti toleranci alkoholu u nezletilých se zaměřuje především na možná riziková místa, tedy na personál v restauracích a barech či v maloobchodních prodejnách.
Negativní dopady na organismus jsou totiž závažné. „Následky jsou devastující. Alkohol je jaterní jed, který se silně podepisuje i na vývoji mladých. Když se začíná pít alkohol v mladším věku, ještě před patnáctým rokem, vazba na závislost je silnější,“ varuje Karel Nyerges, ředitel sdružení Point 14.
Podle něj mají mladí obecně poměrně vysokou důvěru k alkoholu. „Vnímají jej jako něco bezpečného. U ilegálních drog pořád existuje jakýsi vykřičník, který vytváří většinová společnost. Užívání alkoholu ale u nás má tradici,“ zamýšlí se Nyerges.
Petr Hrouzek upozorňuje ještě na jeden zajímavý aspekt. Čeští teenageři mají od užívání alkoholu pozitivní očekávání. Na rozdíl třeba od Němců či Dánů, kteří sice konzumují taky poměrně vysoké množství alkoholu, uvědomují si však i jeho negativa.
Právě v množství konzumentů alkoholu vidí Hrouzek největší rizika. Upozorňuje také na poměrně vysoká čísla pravidelných kuřáků. Ta přitom patří k těm nejnižším v republice. Je tu nejméně silných kuřáků (5,6 %) a nejméně (37,6 %) jich kouřilo v posledních 30 dnech.
Klesá podíl mladých, kteří užívají nelegální látky
V životě už cigaretu okusily téměř tři čtvrtiny šestnáctiletých, denně jich tu kouří 24 %. „Ta čísla patří sice k těm nejmenším v republice, na druhou stranu jsou ale pořád poměrně vysoká,“ míní Hrouzek. Za pozitivní zprávu považuje, že od předcházející studie z roku 2007 mírně ubylo silných kuřáků.
Co se týče nelegálních drog, patří teenageři v regionu spíše k těm uvědomělejším. Zkušenost s nimi má v kraji 39,6 % šestnáctiletých studentů, méně má už jen Vysočina a Zlínský kraj.
To je výrazný pokles oproti předcházející studii, kdy mělo zkušenost zhruba 43,5 %. Nejčastěji se jednalo o konopné drogy, minimálně jednu zkušenost s nimi má 38,9 % mladých, v posledních 12 měsících je užilo 27,7 % šestnáctiletých.
„Celkově klesá podíl těch, kteří užívají nelegální látky. To je pozitivní zpráva. Pozorujeme tento trend již několik let. Mladá nastupující generace se nám jeví v těchto ohledech poměrně zodpovědná,“ hodnotí Petr Hrouzek.
Zkušenosti s extází má v kraji podle studie 2,6 % šestnáctiletých studentů, s pervitinem a amfetaminem 2,3 %, heroin a opiáty užilo 1 % respondentů, LSD 4,3 % a halucinogenní houby 6,3 % mladých.
