Ten teď pracuje se dvěma variantami dalšího vývoje. „Buď budeme dál fungovat jako Tango, nebo se sloučíme s jedním z brněnských klubů z nižší soutěže,“ nastiňuje Štěrba. „Od svazu máme zjištěno, že by sloučení podpořil, ale musela by se vyřešit změna názvu, spojení dvou hráčských skupin i další věci. Musí se to promyslet, ale je to jedna z možností, jak ze současné šlamastyky ven.“
Tango se v posledních letech usilovně drápalo mezi českou elitu, předloni to dotáhlo až do finále, naposledy bralo bronz. Vysokým cílům však odpovídaly i vysoké výdaje. „Sice u nás nebyli čistí profesionálové, nicméně tu byli hráči, co se živili výhradně sportem,“ naráží Štěrba na kombinaci ligového futsalu s fotbalem v nižších soutěžích. „Byli jsme jedno z prvních mužstev, které začalo platit všechny členy áčka i některé z juniorky. Ale abychom dál živili patnáct hladových hráčů, na to už nemáme.“
Futsalisté už o nové situaci vědí. Právě ze strachu, že snížený komfort nepřijmou a rozutečou se, začalo vedení vyjednávat o spojení s jiným klubem. „Ale věříme, že nakonec mužstvo zůstane jen s drobnými změnami,“ podotýká šéf Tanga.
Přesto se musí smířit s citelnými ztrátami. Největší trumf – Michal Seidler – zamířil do Bratislavy, další reprezentant, Michal Kovács, by rád do bohatých Teplic. Z týmu zmizí i brazilské posily. „Měli dojem, že přišli do Barcelony a všichni kolem nich budou skákat. Přitom hrajeme futsal, o který tady ve skutečnosti není zájem,“ připomíná Štěrba nelehké časy halového bratrance fotbalu.
Například moravská skupina druhé ligy musela kvůli nezájmu snížit počet týmů... Paradoxně však krize futsalu Tangu i nahrává. Jeho hráči těžko najdou uplatnění jinde, takže opory jako Michal Belej či Dimo Chadzidis zřejmě zůstanou. „Dokonce se sami aktivně snaží sehnat sponzory. Přece jen jsou už starší a mají tu zázemí, i proto tu chtějí hrát dál.“
Jen už to nejspíš nebude o medaile. „Nebudeme mít velké oči, první trojka asi bude jinde. Ale měli bychom bojovat o osmičku,“ věří Štěrba.
