Když paní Vlastě přišel koncem loňského roku do schránky letáček nabízející výlet na hrad Pernštejn, dárky a oběd zdarma, neváhala a rozhodla se jet.
Pětasedmdesátiletou ženu, která žije v malé jihomoravské obci, ale místo toho čekala tři hodiny trvající nákupní masáž v zapadlém "kulturáku". Nakonec se domů dostala jen za cenu toho, že koupila tlakové hrnce za 30 tisíc korun.
Kam se obrátitPomoc lidem, kteří naletěli podvodným předváděcím akcím, nabízí Sdružení obrany spotřebitelů. Radu mohou lidé získat na poradenské lince 900 10 10 10 nebo osobně v kanceláři v Mečové ulici v Brně či v Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově. |
O svou zkušenost se s MF DNES pod zárukou anonymity podělila i paní Zdena. Chtěla si zpestřit v důchodu pomalu ubíhající čas. Do schránky jí přišla nabídka na lákavý zájezd do Luhačovic, s obědem a prohlídkou města. To vše zdarma. Z výletu si nakonec dovezla parní hrnec za devět tisíc korun, který by v běžném obchodě koupila za 1 200 korun.
"Prodávající mi ho prostě vnutil. Dcera i vnučky mi doma vynadaly, že je to strašně drahé," popsala osmašedesátiletá žena svou zkušenost.
Obě se tak potkaly s praktikami, za jejichž odkrývání ve filmu Šmejdi dostala dokumentaristka Silvie Dymáková o víkendu Českého lva (velký předvánoční rozhovor s autorkou čtěte zde). A podle zprávy České obchodní inspekce za rok 2013 je jižní a východní Morava přímo rejdištěm "šmejdů".
Statistiky se vedou dohromady za Jihomoravský a Zlínský kraj. Inspektoři v regionu zkontrolovali 31 akcí. Na 25 z nich zjistili vážné přestupky, za něž rozdali pokuty přes tři miliony korun. To je nejhorší výsledek z celého Česka. Nejčastějším přestupkem bylo používání nekalých obchodních praktik.
Podepisují smlouvy pod nátlakem prodejců
"Inspektoři navštívili akci, při níž prodávající vyhrožovali, že pokud lidé nekoupí mast, neodvezou je domů. Zákazník mnohdy obdrží pozvánku, na které je napsáno, že dostane nějaký dárek nebo oběd, ale ve výsledku nedostane nic. Nebo vám řeknou, že jste vyhráli biolampu, že stojí sto tisíc, ale vy ji díky výhře dostanete jen za deset tisíc," upřesnila ředitelka inspektorátu České obchodní inspekce pro Jihomoravský a Zlínský kraj Tatiana Neuhybelová.
Desítky případů měsíčně z kraje hlásí i v Brně sídlící Sdružení obrany spotřebitelů (SOS).
"Většinou se na nás obracejí lidé, kteří chtějí odstoupit od kupní, a často i úvěrové smlouvy, které unáhleně podepsali pod nátlakem prodejců. Jindy dochází k antedatování smlouvy. Spotřebitelé si ve stresu nevšimli, že prodejce posunul datum zpět, takže už nemohou odstoupit od smlouvy v zákonné čtrnáctidenní lhůtě od převzetí zboží," vyjmenovala předsedkyně SOS Gerta Mazalová.
V dalších případech podle ní zase zákazníci řádně odstoupili od kupní smlouvy a vrátili prodejci zboží, ten však nevrátil peníze a nereaguje.
Zákon proti "šmejdům" nefunguje
Problém, o kterém se v posledním roce hodně mluví, přetrvává i přesto, že od poloviny ledna platí zákon namířený právě proti "šmejdům". Byla to vůbec první věc, kterou nová Poslanecká sněmovna schválila (více o zákonu čtěte zde).
Podle odsouhlasených paragrafů musejí provozovatelé podobných akcí hlásit obchodní inspekci místo konání i prodávané zboží s desetidenním předstihem.
Musí také skončit s letáky, které nyní lákají na výlet, oběd v restauraci a dárky. Nově v nich může stát jen to, že půjde o nabídku například hrnců a dek. Za porušení povinností bude hrozit až pětimilionová pokuta.
Jenže například SOS zatím výrazné zlepšení nezaznamenalo. "Předváděcích akcí, a tím i případů, nám přibývá. Požadovali jsme, aby v letáčcích lákajících na prodejní setkání byli pořadatelé povinni dle zákona uvádět i ceny, za které budou zboží nabízet. Pozměňovací návrh byl ale poslanci zamítnut s odůvodněním, že by tato povinnost mohla poškodit ostatní podnikatele," není ráda Mazalová.
Citelně postihnout podvodníky je pro úřady komplikované
Podle judikatury Nejvyššího správního soudu nemůže Česká obchodní inspekce podnikateli uložit pokutu, která by byla svou výší likvidační.
Stejně tak živnostenské úřady sice mohou odebírat podnikatelům oprávnění, podmínky jsou ale tak komplikované, že se to děje zřídkakdy.
Postižení lidé se nejčastěji obracejí na poradny živnostenského ombudsmana, které fungují při živnostenských odborech radnic větších měst. V regionu už je navštívily stovky lidí.
"Často jim už ale nemůžeme pomoct, protože přijdou pozdě. Odstoupit od smlouvy mohou do 14 dnů, ale oni přijdou i po roce," poznamenala vedoucí zlínského živnostenského úřadu Naděžda Hasíková.
Odborníci navíc upozorňují, že samotné zákony podvody páchané na lidech vyššího věku jen tak neodstraní. I dokument Šmejdi totiž ukázal, že někteří senioři na prodejní akce opakovaně dobrovolně vyrážejí, přestože dobře vědí, jak agresivní nátlak je tam bude čekat.
"Mnoho seniorů v podobných zájezdech vidí jednu z mála možností, jak se někam podívat a popovídat si s jinými lidmi. A myslí si, že nátlaku něco koupit odolají. A když podlehnou? Znám případ, kdy paní utratila za nádobí v hodnotě maximálně dva tisíce desetkrát tolik. Ale vždyť já jsem s ním spokojená, ospravedlňovala si to potom sama před sebou," konstatoval primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice v Brně Jiří Brančík.
Velkým rizikem jsou podle něj případy, kdy si lidé podobně dokážou zdůvodnit i koupi třetího parního čističe nebo druhé sady nádobí v řadě, kvůli čemuž se zadluží.
Budeš o hladu, křičí na důchodce filmoví Šmejdi:
10. dubna 2013 |
