Před čtyřmi lety ve Vancouveru předváděla divákům v cíli robotické tance. "Moje heslo zní: Nikdy nic neber moc vážně! Všechno se musí brát s úsměvem. Prkno i život," vypravovala rozverně.
Devatenáct let, na hlavě módní kulich, příval upřímných slov. Jen z tváře na chviličku zmizel široký úsměv. Ze čtrnáctého místa na U-rampě byla Šárka Pančochová lehce rozmrzelá.
Léta ji považují za největší talent českého snowboardingu. Svému prknu říká Miláček ("Abychom si vytvořili mezi sebou co nejlepší vztah."), miluje jízdu v prašanu a slopestyle, disciplínu plnou triků při skocích, sjíždění zábradlí a různých překážek.
Trumfy pro SočiProfily českých nadějí Seriál vám představuje 10 nadějí české výpravy pro olympijské hry v Soči. Zatím vyšlo: |
V Soči se v něm poprvé budou rozdávat také olympijské medaile. "Budu o ni bojovat," říká. Akrobatické figury trénovala také v Japonsku, na americkém kontinentu absolvovala sérii závodů, skončila osmá na X-Games. Doladit ještě musí jízdu na U-rampě, v níž se pod pěti kruhy také představí.
Na olympiádě budete startovat podruhé. Změnil se váš pohled na hry od Vancouveru 2010?
Vzpomínky na Vancouver jsou jen hezké, takže i pohled na olympiádu je jen pozitivní. A uvítala jsem, že zařadili mou oblíbenou disciplínu slopestyle.
Jak jste se změnila za ty čtyři roky?
Snowboarding mě baví pořád stejně, jenom jsem o čtyři roky starší, zkušenější a klidnější při závodech.
Kdybyste měla sestavit pořadí důležitosti snowboardingových závodů, na jakém místě by byla olympiáda?
Soustředím se vždy na ten závod, na kterém jsem. Každopádně letos jsou rozhodně na prvním místě olympiáda a X-Games.
Slopestyle bude v programu her poprvé. Bude mít případný úspěch v něm pro vás větší cenu?
Vždy se snažím zajet co nejlepší jízdu podle svých momentálních možností. Nepřemýšlím nad tím, co a jak bude potom.
Na začátku sezony jste řekla: Do Soči jedu pro medaili, ne na mejdan. Vadí vám, že pořád přetrvává vnímání snowboardistů jako lidí, kteří berou závody zejména jako zábavu?
Řekla jsem, že o medaile budu bojovat. Medaile je fajn, ale mejdan taky. Přece jen je to freestyle snowboarding. Ale to neznamená, že svůj sport neberu vážně. Na party jdu, jen když si to zasloužím.
S Evou Samkovou a Ester Ledeckou tvoříte silnou českou trojici. Uvědomujete si neustále se zvyšující zájem o snowboarding?
S holkama se sice na kopci nepotkávám, ale jsem ráda, že se jim daří. Fandím jim, ale každá děláme něco úplně jiného. Určitě je fajn, že můžu pomoct rozvoji snowboardingu a motivovat mladé lidi, aby šli něco dělat.
Je pro vás výhoda, že jste byla před olympiádou dlouho mimo Česko a tím pádem z dosahu mediálního tlaku?
Jsem celkem ráda. Hlavně proto, že jsem na horách a můžu jezdit. Ale i tak jsem dostávala minimálně deset žádostí o rozhovor týdně.
Šárka PančochováNarozena: 1. 11. 1990 v Uherském Brodě. 159 cm, 55 kg. Svobodná. |
Navzdory výborným výkonům si vaše kolegyně Eva Samková nedávno posteskla nad problémy s materiálem, vybavením za soupeřkami zaostává. Jak jste na tom vy?
Bez problémů. Ve freestylu používáme běžná prkna, která se prodávají, zatímco prkna na kros nebo slalom se musí někde složitě objednávat, asi jako lyže na skákání. Jsem ráda, že mám nejlepší vybavení, jaké jsem si mohla přát. Flow snowboardy a vázání jsou top.
Zkuste popsat sama sebe: co je vaší nejsilnější zbraní? V čem soupeřky převyšujete?
Snažím se jezdit stylově a dělat různé triky. Ale v tuhle chvíli je světová špička vyrovnaná. S holkama se hecujeme a je to fajn.
V posledních letech stoupáte nahoru. Čemu přičítáte zlepšení?
Hlavně psychicky jsem někde jinde, mnohem lépe dokážu zvládat stres ze závodů. Pomáhají mi s tím trenéři Martin Černík a Jožin Toufar. Všechno je o tréninku, je to dlouhá cesta a pořád je kam se posunovat.
Koho považujete za největší kandidátky na medaile v Soči? Projevuje se už mezi snowboardistkami předolympijská nervozita, nebo vládne klid před bouří?
Myslím, že je vše v normálu. Co se týče medailí, největší sbírku ve slopestylu má Američanka Jamie Andersonová a v U-rampě její krajanka Kelly Clarková nebo Australanka Torah Brightová, to jsou favoritky. Ale překvapit může kdokoliv.
Na čem jste pracovala v posledních dnech před olympiádou?
Hlavně vizualizace a meditace, to je můj hlavní cíl.
K přípravám her v Soči jste byla docela kritická. Těšila jste se vůbec do Ruska?
Těšila, ale kdyby byla olympiáda jinde, nezlobila bych se.
Co vám nejvíc vadí?
Možnost teroristického útoku.
V české výpravě patříte k adeptkám na medaile. Představme si situaci po Soči: Šárka Pančochová, olympijská medailistka. Jak vám to zní? Měla jste vůbec v dětství olympijskou medaili jako sen?
Zní to dobře, uvidíme, jak to dopadne... Když jsem byla malá, tak mi to bylo celkem jedno. Nejdůležitější bylo vymýšlení lumpáren.
