Žena, která si přeje zůstat v anonymitě, se narodila bez dělohy a lékaři jí proto minulý rok transplantovali darovaný orgán. Kromě ní přistoupili k transplantaci u dalších osmi žen, píše The Telegraph.
Dárkyní transplantované dělohy byla matka pacientky. Takže pokud žena dítě v pořádku donosí a porodí, půjde o první dítě narozené ze stejné dělohy jako jeho matka. Oplodněné vajíčko je její vlastní.
Švédský pokrok na tomto poli skýtá naději pro dvě stě tisíc Evropanek, které z důvodu vrozené vady nebo choroby nemají dělohu.
"Nejlepší možný scénář je, že se za devět měsíců narodí dítě," doufá gynekolog Mats Brännström, který vedl transplantační tým. "Úspěch by znamenal důležitý důkaz, že tato procedura pomůže ženám s neplodnou dělohou," dodává.
Již začátkem tohoto roku Brännström informoval, že všech devět transplantací dělohy, které její tým provedl v období mezi zářím 2012 a dubnem 2013, proběhlo bez vážnějších komplikací (o prvních dvou transplantacích čtěte zde).
Věk většiny žen se pohybuje kolem třiceti let. Osm z nich trpělo Mayer-Rokitansky-Kuster-Hauserovým (MRKH) syndromem, tedy s nevyvinutou dělohou a částečně i vejcovody. Jedna pacientka o ženské orgány přišla kvůli rakovině.
Historicky první transplantaci ženské dělohy uskutečnili v roce 2002 lékaři v Saudské Arábii. Jejich pokus však nebyl úspěšný. Ačkoli se děloha po transplantaci zapojila do činnosti v cizím organismu, imunitní reakce těla byla silná. Po třech měsících přístroje odhalily, že jedna z cév zásobujících orgán krví je ucpána krevní sraženinou, a nezbylo než dělohu zase odoperovat (o transplantaci čtěte zde).
