Víte, ve kterém pohoří se tyčí hory Praha, Brno a Hradec? Je tam i zřícenina benediktinského kláštera Teslíny a vedla tam slavná prvorepubliková trasa Praha - Šumava.
Správná odpověď zní: Brdy.
Šedesát let se do nejkrásnějších partií Brd nesmělo. Zákaz skončí za dva roky, přesně 1. ledna 2016. Zrušení vojenského prostoru Brdy schválila nedávno z úsporných důvodů vláda Jiřího Rusnoka.
Otevření Brd ještě není jisté, protože proti se staví část koaliční ČSSD. Armáda už však na zpřístupnění pracuje tak, aby se tam brzy mohli procházet turisté.
"Kauza Brdy" už byla popsána mnohokrát. Méně se ví, co je v "Nových Krkonoších", jak by se dalo nedotčené přírodě přezdívat, vlastně k vidění.
Z Prahy lesem až k Šumavě
Představte si, že vejdete do lesa na Zbraslavi za Prahou a opustíte jej o 70 kilometrů jihozápadněji, skoro na kraji Plzně.
Brdy jsou obrovské pohoří mezi Prahou, Příbramí, Plzní a Berounem, vojenský újezd nezabírá celou oblast, jenže uzavřený je zrovna střed. Otevřením se hory konečně scelí.
Turistickým centrem a přirozenou branou do oblasti by se mohlo stát letovisko Padrť, které ani není na některých mapách. "Padrť byla rekreačním střediskem už za první republiky," říká Jan Hajšman, spoluautor knih o brdských vrcholech Tajemství brdských vrcholů I. a II. Výpravné publikace ukazují, na co se mohou lidé těšit.
Hajšman má obavu, aby si Brdy nerozebrali developeři. "Živelný rozvoj by určitě nebyl dobře. Do centrální části by měl zůstat zákaz vjezdu, místo aut by měly turisty vyvážet do hor kola a ekobusy," míní Hajšman. Byl by i pro omezení výstavby.
Brdy v číslech
|
Brdské kopce mají charakteristický podlouhlý tvar jako stolové hory a často se jejich vrchol těžko hledá. Na kraji svahy strmě padají do údolí a tam jsou vyznačené vyhlídky. Z nich se otevírají daleké výhledy. Údajně lze odtamtud zahlédnout i Alpy.
Nejvyšší hora Brd s nadmořskou výškou 865 metrů se jmenuje Tok. V takové úrovni se třeba běhá Jizerská padesátka.
V Brdech to moc není na sjezdovky, protože kopce mají mírný sklon, ale na běžky ano. Znalci vyzdvihují jako jedno z nejhezčích míst "zavřených" Brd Padrťské rybníky. Nádrže uprostřed lesů pod horami mají až skandinávskou náladu. "Tyto rybníky považuji za jednu z nejhezčích oblastí středních Čech," míní Vladimír Kazatel, pod kterého spadají vojenské prostory na ministerstvu obrany.
V centrální uzavřené části je i bunkr Jordán z roku 1935, který sloužil jako model pro výstavbu pohraničních pevností. I oficiálně otevřená část Brd je opomíjená - Češi mají toto pohoří v povědomí jako "nepřístupné". Stojí tam třeba zřícenina Valdek, kterou ve své knize Kat Karel Hynek Mácha řadí po bok Křivoklátu a Vyšehradu.
Čistí oblast od munice
Česko je podle armádních odhadů zemí s největším podílem vojenských prostorů na ploše státu. Zabírají 1,7 procenta půdy, jinde v Evropské unii je to průměrně půl procenta. Armáda neruší vojenský újezd Brdy z dobročinnosti, ale kvůli úsporám.
"Jsou tři výcvikové prostory, které umožňují výcvik všech druhů vojsk - Hradiště, Libavá, Boletice," vysvětluje Kazatel. Brdy mezi ně nepatří, i proto na ně padla volba. Výcvik už tam vojsko omezilo. "Nyní čistíme vojenský prostor od munice. Je jí tam více, než jsme předpokládali, ale plán jsme připraveni splnit," řekl Kazatel.
Vojáci zároveň opouštějí své základny. Areál Míšov už si vypůjčilo Atom Muzeum a ukazuje bunkr, v němž se údajně skladovaly sovětské jaderné zbraně.
Lidé Brdy milují a jsou ochotni kvůli tomu riskovat. Podle Kazatele právě tam armáda eviduje nejvíc přestupků za neoprávněné vniknutí do vojenského prostoru. "Obvykle za ně hrozí pokuta tisíc korun," říká voják Kazatel.
Armáda neodejde z Brd úplně. Ponechá si tam cvičiště u Jinců a nejspíš i střežený objekt uprostřed lesů, jehož účel je utajován. Podle Hajšmanovy knihy je to záložní velitelství celé armády.
Kdyby politici nakonec zvrátili zrušení Brd, mohl by napříště podobný článek vzniknout o Boleticích. To je druhý možný vhodný újezd ke zrušení. Bývalý stínový ministr obrany Jan Hamáček z ČSSD je proti rušení Brd právě proto, že v lesích zůstává nevybuchlá munice.
Jde také o budoucnost vojenské posádky v Jincích, na které je obec závislá. "Máme tady 800 vojáků, a tudíž strach, že když odejdou, zvýší se nezaměstnanost. Armáda také přírodu ochrání lépe než ekologové," říká tamní starosta Josef Hála.
Do koaliční smlouvy dostala ČSSD větu "znovu posoudíme otázku optimalizace vojenských újezdů". "Usiluji, aby se ta debata znovu otevřela. Proces, který začal za ministra Alexandra Vondry, byl příliš rychlý," řekl před týdnem Hamáček.
O Brdy se ještě svede boj - byť ne s granáty.
Podívejte se do vojenského prostoru v Brdech:
11. srpna 2011 |
