Považujete výslednou podobu Společné zemědělské politiky, kterou se zemědělci budou řídit až do roku 2020, za úspěch?
Rozhodně ano. Udělalo se kolem toho opravdu hodně práce. Jediné, co je uděláno špatně, je zásah bývalého premiéra Petra Nečase, který letos vzal 300 milionů eur z obálky Programu rozvoje venkova (PRV) a přesunul je do kohezních fondů. Současný ministr Miroslav Toman to řeší tak, že programy v rámci PRV, které se netýkají přímo zemědělců, budou financované z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí. Je to posvěcené ministerstvem financí.
Podařilo se otupit snížení dotací pro velké farmy, ale i tak dostanou na dotacích méně než malé. Jakého počtu farem v Česku se to bude týkat?
Bude se to týkat jen největších gigantů. Myslím, že to nebude mít žádný dopad na české zemědělství.
Nemůže se stát, že si tyto farmy nižší dotace vykompenzují třeba zdražením obilí nebo potravin?
To si nemohou vykompenzovat, je tu volný trh a obilí prodávají všichni za stejnou cenu, pokud je kvalitní.
V čem bude nová zemědělská politika výhodnější pro české zemědělce?
Bude se znovu hledět na produkci, vyšší soběstačnost v potravinách a bude výrazněji podporována živočišná výroba, která je základem potravinové soběstačnosti. Konkrétně se bude více podporovat skot. Budou se podporovat ti, kteří vytváří suroviny pro domácí potraviny. Platby na hektar budou pravděpodobně pokračovat, ale budou se skládat ze tří vrstev - plateb na hektar, na takzvané ozelenění a plateb na citlivé komodity, to znamená v Česku chmel, ovoce, zelenina, škrobové brambory, přežvýkavci a skot.
Kolik peněz na citlivé komodity půjde?
Ještě není rozhodnuto o posazení reformy do podmínek českého zemědělství, ale třeba na přežvýkavce se počítá s platbou tři miliardy korun ročně. To by bylo na krávu kolem 4 300 Kč, v současnosti jsou to i dva tisíce korun. Z toho je vidět výrazné posílení podpory, aby bylo víc hospodářských zvířat.
Mohla by se zvýšit soběstačnost i ve vepřovém mase, kde je polovina spotřeby z dovozu?
Je tady naděje, že se soběstačnost zvýší. Usilujeme o podporu welfare v rámci Programu rozvoje venkova. Kdyby se to podařilo, byla by to přímá podpora chovu prasat a myslím, že se nám to podaří.
Jaké bude mít nová zemědělská politika dopad na spotřebitele?
Je tady veliká šance na to, aby se po letech snižování produkce, pracovních příležitostí a letech rostoucích dovozů tento trend zastavil a výroba se postupně obnovovala a zvyšovala. Reforma přinese více českých potravin. Zvýšení stavu skotu bude mít postupně dopad do krajiny. Pokud porostou stavy skotu, a já předpokládám, že ano, začnou se na českých polích více objevovat pícniny, krajina bude zelenější a začne ubývat obilí, řepky a kukuřice.
V roce 2015 skončí kvóty na mléko a v roce 2017 i na cukr. Co se stane s cenami?
Můj názor je, že u obou komodit pravděpodobně dojde k navýšení produkce v EU, a to samozřejmě bude mít za následek tlak na snížení cen těchto komodit.
Od letoška se příjmy českých zemědělců z EU vyrovnaly se starými členskými zeměmi. Když jsou zároveň národní dotace limitované, mají čeští zemědělci stejné šance?
V reformě bohužel žádný limit národních dotací nebude, to znamená, když to přeženu, pokud se Německo nebo Rakousko rozhodnou národní dotace zdvojnásobit, nikdo jim v tom bránit nebude. Rozdíly v národních dotacích budou pokračovat.
Česko tak může být v nevýhodě vůči zemím, které své zemědělce víc podporují?
Ano, bude to určitá nevýhoda vůči některým zemím, které své zemědělce výrazně podporují. Především je to Rakousko, Francie a Německo a z nových zemí Polsko. Na druhou stranu na příští rok se podařilo ministru Tomanovi prosadit národní dotace v objemu 1,53 miliardy korun, to je nejvíce za poslední roky. Byli jsme zvyklí na 1,2 až 1,3 miliardy korun. Nikdy jsme však do nového roku nešli s maximálními národními dotacemi. Když se české dotace propočtou na hektar obdělávané půdy, tak máme necelých třicet procent oproti Německu.
Zemědělství má být zelenější. Neznamená to ale zároveň i dražší?
Toto byla nejkonfrontačnější část reformy. První návrhy byly tak dramatické, že pokud by se schválily, v EU by se významně snížila produkce, nemluvě o konkurenceschopnosti třeba vůči USA. Skončilo to rozumným kompromisem. Ozelenění bude spočívat v tom, že se v osevním postupu musí střídat minimálně tři plodiny. To se v ČR dělá po staletí. Dále bude muset být na určité výměře podíl zelené píce na ploše a do ozelenění se bude započítávat pěstování plodin, které vážou vzdušný dusík a zúrodňují půdu. To je vojtěška, jetel a luskoviny. Normální hospodář tyto podmínky bez problémů splní a myslím, že je vyloučeno, aby to zdražilo výrobu.
Co bude v příštím roce se zelenou naftou?
Od 1. ledna bude platit novela zákona o spotřební dani a zelená nafta nebude. Vláda v demisi se bude ještě zelenou naftou zabývat a nejspíš schválí její ponechání v parametrech letošního roku, to znamená, že by si zemědělci mohli žádat o 40 procent vratky spotřební daně. Předpokládám, že to projde i ve Sněmovně a Senátu a v prvním pololetí by se zelená nafta znovu obnovila.
