Výzkum agentury STEM poukázal zejména na ztrátu popularity dosavadních sněmovních stran - s výjimkou stabilní KSČM - a posílení hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše. Otázka síly této formace je poslední týdny předmětem debat, hnutí ANO totiž nasadilo poměrně velkou billboardovou kampaň a "je vidět".
I některé dřívější výzkumy naznačovaly, že pozice ANO sílí, byť se agentury neshodují, o kolik. Důvodem mohou být různé metodiky měření i statistická odchylka. STEM ji v případě menších subjektů udává v rozmezí plus minus dvou procentních bodů, u větších +/- 3 %.
Bič na ODS jménem d'HondtODS v tomto výzkumu "poškodil" takzvaný d'Hondtův dělitel, který se používá při rozpočítávání mandátů stranám. Přestože občanští demokraté zaostali ve volebním modelu jen o jeden procentní bod, měli by 22 mandátů místo 31 u TOP 09. Mandáty se totiž rozdělují podle zisku stran v jednotlivých krajích a dělitel oproti čistě poměrnému systému mírně posiluje úspěšnější strany. Sama ODS v roce 2000 prosazovala ještě výraznější posílení úspěšných stran. |
Jenže pozor, je to průzkum. Neříká tedy nic jiného než toto: pokud by se volby konaly od 28. srpna do 8. září, hnutí ANO by mělo přízeň 3,2 až 7,2 % obyvatel. Přičemž není jisté, kolik z nich by k volbám přišlo (stejně jako u příznivců ostatních stran).
Pokud by však volby přesto dopadly tak, jak říká tento výzkum, jaká by byla povolební matematika? Nabízela by se například jednobarevná vláda ČSSD s tolerancí ze strany buď komunistů nebo TOP 09, případně otevřená koalice ČSSD s jednou z těchto dvou stran.
Přičemž spolupráci s komunisty na vládní úrovni zakazuje sociálním demokratům takzvané Bohumínské usnesení a spolupráci s TOP 09 jí zakázal prezident Miloš Zeman. Ten totiž pohrozil, že v případě uzavření takového paktu nejmenuje premiérem Bohuslava Sobotku ani Miroslava Kalouska, protože by to podle něj byla zrada na voličích.
Dodejme, že takovou koalici výslovně odmítají jak ČSSD, tak TOP 09. Někteří jejich političtí soupeři však poukazují na to, že na sebe tyto strany po volbách prostě mohou "zbýt" (Jiří Paroubek to označil za jeden z důvodů, proč vzdal svou kandidaturu, více zde).
| stranické preference (a změna proti červnu) | volební model | mandáty (odhad) | |
|---|---|---|---|
| ČSSD | 21,9 % (-4,4) | 30 % | 76 |
| KSČM | 10,5 % (-1,1) | 15 % | 34 |
| TOP 09 | 9,1 % (-3,9) | 12 % | 31 |
| ODS | 7,6 % (-5,1) | 11 % | 22 |
| ANO | 5,2 % (bez dat) | 7,7 % | 15 |
| SPOZ | 5,1 % (+0,9) | 7,4 % | 14 |
| KDU-ČSL | 3,9 % (-0,1) | 5,5 % | 8 |
| poznámka | dopočet (36,7 %) tvoří hlasy pro menší strany, nerozhodnutí a nevoliči | dopočet (11,4 %) tvoří hlasy pro menší strany | odchylka zpravidla činí +/- 2 křesla |
Ze stran, které by se do Sněmovny nedostaly, získali zelení 1,9 %, Úsvit 1,6 %, Dělnická strana sociální spravedlnosti 0,9 % a Suverenita 0,7 % a ostatní strany ještě méně, úhrnem 2,3 % (jsou to hodnoty stranických preferencí, zisk ve volebním modelu by byl zřejmě o něco vyšší, ale ne přes 5 %). Plná pětina voličů neví, komu dá svůj hlas. Devět lidí ze sta uvedlo, že by nevolilo "žádnou" ze stran.
Dotázaní respondenti nedostali žádný seznam stran, z něhož by vybírali. Při použití takových "karet" voliči často řeknou jméno první strany, které náhodně nalistují. Bez použití karet zase tratí méně známé strany, které nejsou tak dobře "zapsané" v paměti voličů. Oba systémy tak mají svá pro i proti.
