Cukrovka je I. a II. typu. Liší se nějak jejich vzájemná diagnóza a léčba?
Diagnóza se neliší, dělá se na základě stanovení cukru v krvi. Léčba se liší v tom, že u jedniček musíme aplikovat inzulin od začátku, protože bez něj pacient nepřežije. U dvojek, což jsou typicky obézní lidé s vysokým krevním tlakem a cévními chorobami, pacienty zpočátku léčíme jen prášky, ale obvykle je zhruba po deseti letech stejně nemoc přinutí přidat inzulin.
Co je při této diagnóze důležité?
Cukrovka musí být dobře kompenzovaná a od začátku dobře léčená, aby všechny parametry byly tak, jak potřebujeme. Pacient musí mít dobré hladiny krevního cukru, tuků a musí být dobře kontrolovaný krevní tlak, protože to jsou všechno faktory, které vedou k rozvoji komplikací.
Jak musí pacient změnit svůj život, aby dobrým hodnotám napomohl?
Měl by, pokud je tlustý, zhubnout. Pokud má rezervy v pohybové aktivitě, což obvykle bývá, tak by se měl pokusit více hýbat. Měl by se snažit přestat kouřit, protože to cévám, o kterých se bavíme při komplikacích, nejvíc ubližuje. Měl by také dodržovat všechny pokyny lékaře a zdravotního personálu. To znamená brát prášky nebo si píchat inzulin, pravidelně chodit na kontroly a jedenkrát za rok projít kontrolou, která ukáže jeho zdravotní stav z hlediska zdravotních komplikací. Tedy zda nemá z cukrovky už nemocné oči, ledviny, srdce, nohy a tak dále.
CukrovkaDiabetes mellitus, neboli úplavice cukrová čili cukrovka, je nevyléčitelné onemocnění způsobující poruchu látkové přeměny. Nejčastěji je u nemoci zastoupen diabetes II. typu, u nějž si pacienti nemusí píchat hormon inzulin. "Tito pacienti vlastní inzulin mají, ale působí špatně v tkáních, takže ho mají relativně málo," popsala Terezie Pelikánová, přednostka centra diabetologie IKEM a předsedkyně České diabetologické společnosti. Tento typ nemoci se zpočátku léčí tabletami a většinou i dietou. Pacienti s I. typem cukrovky se bez inzulinu neobejdou, protože nemají svůj vlastní. "Jsou to většinou štíhlí lidé, kteří inzulin potřebují, jinak umřou," upozornila Pelikánová. |
Je důležitější dieta, nebo pohyb?
Více záleží na pohybu, ale jídelníček se obvykle upravit musí. Diabetická dieta ale není žádný zvláštní režim, je to v podstatě normální racionální strava. Jde o zařazení ovoce, zeleniny, ryb, omezení tučných výrobků, uzenin. Problém je v tom, že většina lidí u nás se racionálně nestravuje.
Když pacient doporučení lékaře nedodrží, co mu hrozí?
U dvojky i jedničky jsou rizika stejná. Když člověk doporučení ignoruje, tak je větší šance, že se v průběhu let, může to být pět, deset, patnáct let, rozvine to, že člověk přestane hůř nebo zcela vidět, má nemocné ledviny a musí být na dialýze, má defekty nohou, které mohou vést k amputacím.
Jak velký vliv má nemoc na nervy v nohou?
Této nemoci nervů se říká neuropatie a je to jedna z typických komplikací, která ve svém důsledků může vést k vředům na nohách a amputacím. Při neuropatii lidé necítí to, co by cítit měli, takže se třeba zraní a nevšimnou si toho. Jsou třeba schopni chodit se sklem v botě, aniž by o tom hned věděli. Nemoc doprovází také pálení nebo brnění nohou.
Je neuropatie nevyhnutelnou komplikací cukrovky?
Je to relativně častá komplikace, ale nemusí ji mít všichni diabetici. Záleží na léčbě a roli hrají i geny. Trpí jí zhruba 30 nebo 40 procent diabetiků.
Může si člověk za cukrovku sám?
Ne, nemoc není jeho vina. V tom, kdo onemocní, hraje roli určitě vrozená dispozice. Někdo se může přejídat, necvičit a nedostane ji. Některý nešťastník, přestože cvičí a stravuje se racionálně, ji třeba dostane, protože má oba rodiče s cukrovkou. Nicméně lidé příchod této nemoci mohou oddálit nebo zlepší léčbu tím, že žijí zdravě. Naše populace má zvýšené riziko této nemoci, protože se v ní vyselektovali jedinci, kteří ještě v době mamutů profitovali z toho, že měli lepší schopnost uložit si potravu do vlastních zásob. V současné době, kdy je přísun potravy neomezený, tak mají takoví střádači kalorií naopak nevýhodu.
Kam se za posledních několik let posunula léčba?
K posunu došlo určitě v aplikačních technikách měření glykémie. U cukrovkářů s II. typem tu jsou nové léky, které nemají riziko hypoglykémií. Snižují cukr, ale přitom nenesou riziko nízké hladiny krevního cukru, která je pro člověka nepříjemná a může ho v určitých situacích handicapovat.
Je léčba cukrovky doživotní nebo má pacient šanci na její ukončení?
Pokud by radikálně zhubl, je možné u dvojek vysadit inzulin, ale cukrovky se pacienti už nikdy nezbaví, má ji na doživotí. A to ani u I. typu, ani u II. typu.
Zkracuje dobu dožití?
Nemusí to tak být. Statistiky hovoří o zkrácení života o jeden, dva roky, ale v praxi je život pacienta s cukrovkou v podstatě srovnatelný s životem nediabetické populace.