Emil Škoda narozený v roce 1839 koupil základ svého budoucího impéria, strojírnu hraběte Valdštejna Vartenberka, v roce 1869.
A až sedm let poté se ve Zlíně narodil zakladatel tamní legendy Tomáš Baťa. Ten založil obuvnickou firmu se svými sourozenci Antonínem a Annou v roce 1894. To už se blížil Škodův skon - plzeňský průmyslník zemřel v srpnu roku 1900.
Škodovka byla oblíbenou zastávkou prezidentských návštěv na západě Čech. V roce 1968 tu měl projev i prezident Ludvík Svoboda.
Zatímco Škoda byl průkopník techniky a strojírenského průmyslu, Baťa především moderní manažer. První z nich dokázal zužitkovat technický pokrok okolních evropských států, ten druhý hlavně americké zkušenosti s organizací práce a obchodu.
Jakkoli se oba průmyslníci lišili, jedno mají společné - nastartovali nebývalý rozvoj měst, kde působili. V Plzni to nebyl jen vliv Škodovky, nicméně byl zásadní - v roce 1869, kdy Škoda koupil strojírnu, žilo v Plzni necelých 24 tisíc obyvatel. O třicet let později, kdy zemřel, to bylo už téměř 70 tisíc lidí, a protože továrna se i po jeho smrti dál rozvíjela, rostlo s ní dál i město.
Hranici 100 tisíc obyvatel na čas překročilo už v roce 1917, kdy sem do válečné zbrojní výroby musely nastoupit tisíce dělníků. Továrnička na místě dnešních divadelních dílen poblíž centra města Škodovi brzy nestačila, a proto začal budovat nový areál na západním okraji tehdejší Plzně. Byl to bohužel okraj návětrný. Město tak zplodinami především z hutní výroby po desetiletí trpělo a bylo přezdíváno Černá Plzeň.
Tomáš Baťa zemřel 12. července 1932, zabil se při leteckém neštěstí. Zahynul s pilotem Jindřichem Broučkem v Otrokovicích.
Podobně jako Baťa ve Zlíně také Škodův syn Karel nechal postavit obytnou kolonii pro své dělníky. Stavba čtvrti Karlov začala v roce 1911. V roce 1913 měl Karlov 217 domů s 594 byty a žilo zde 3 400 lidí. Kolonii ale postihly nálety spojenců za druhé světové války. Kvůli úvahám o rozšiřování továrního areálu byla čtvrť do 80. let postupně zbourána.
Zlín, kde se narodil Tomáš Baťa, byl v roce 1876 jen ospalá vesnice. Pak se ale začaly dít věci. Dílna, kterou založil se sourozenci, nabrala do konce 20. let minulého století podobu továrny o třiceti budovách s obratem skoro dvě miliardy korun.
Baťa stavěl čtvrti rodinných domků, nemocnice, školy, kino, obchodní domy. Vesnice se změnila v aglomeraci amerického střihu.
"Tomáš Baťa nic nedělal jen pro sebe, ale myslel na ostatní," říkával za svého života další slavný švec z regionu - Jan Pivečka.
Nebýt Tomáše Bati, moderní Zlín by vůbec nevznikl. A jeho hokejisté by teď určitě nebojovali s Plzní o hokejový titul.
