Větší podíl bohatých na řešení ekonomických problémů v zemích jako Kypr nebo Řecko požaduje třeba německý ekonom Peter Bofinger. "Bohatí by tam museli například během deseti let odevzdat část svého majetku," navrhuje.
Za vzor dává přístup Němců po druhé světové válce, kteří v rámci takzvaného vyrovnání dluhů uvalili na majetnější obyvatele po dobu 30 let vyšší odvody.
Tento postup považuje Bofinger za vhodnější, než aby náklady za záchranu státu nesli drobní střadatelé, jako se to stalo naposledy na Kypru. "Vynalézaví boháči z jižní Evropy vždycky dostanou své peníze do bank na severu Evropy a zabrání tak přístupu k nim," doplnil.
Stejný názor má podle Spiegelu i bruselský ekonom Guntram Wolff. "Bez zvýšení výdajů a zavedení nových daní se většině krizí postižených zemí obrat nepodaří," soudí. "Záchrana eura by byla dovedena do absurdna, kdyby nakonec srovnatelně chudší průměrná německá domácnost měla chránit řecké superboháče před vyššími daněmi," dodal.
Větší zapojení bohatých žádá i řecký ekonom
Větší zapojení movitých obyvatel do hospodářské obnovy Řecka by uvítali i tamní ekonomové jako Lois Labrianidis z univerzity v Soluni. "Velký problém je ale neplacení daní a ukrývání peněz do zahraničí. A tím nemyslím majitele trafik, kteří nedávají účtenky za krabičku cigaret," uvedl.
Labrianidis však postrádá politickou vůli a některá opatření jako vytvoření registru majetku. "Nevidím žádnou politickou vůli po honu na peníze," poznamenal.
Diskuse o tom, kdo se má na záchraně eurozóny podílet nejvíc, rozvířily nedávné studie Evropské centrální banky (ECB) a Bundesbanky o rozdělení bohatství mezi Evropany. Ty odhalily zajímavý paradox, že Němci, kteří se při záchraně eurozóny angažují nejvíc, mají menší majetek než ti, kterým pomáhají.
Čisté bohatství domácností v zemích eurozóny (v tisících eur).
Poslední statistika ECB ukázala, že průměrná německá domácnost je nejchudší z celého bloku 17 zemí platících eurem. Zatímco německá domácnost disponuje průměrně 195 tisíci eur (zhurba 5 milionů Kč), španělská má za sebou bohatství ve výši téměř 300 tisíc eur. Kyperská domácnost je dokonce více než třikrát bohatší než německá. (více zde)
Experti vysvětlují tento fakt tím, že většina Němců nemá vlastní bydlení a platí pravidelnou měsíční činži, kdežto například většina španělských či kyperských domácností bydlí ve vlastním.
