"Transplantace se dostaly do palčivějšího světla. Vstupní ceny a parametry byly kdysi dávno špatně nastaveny a transplantace jsou deset let ztrátové a my už programy nedokážeme dále utáhnout z vedlejších zdrojů," řekl iDNES.cz ředitel IKEM Aleš Herman.
Institutu se zatím dařilo ztrátu krýt z jiných programů a také z rezerv. "Jak se úhrady na jiné výkony blíží více reálným cenám, což je správné, tak nám ale ubývají peníze, které jsme používali na transplantační program," doplnil Herman.
IKEM proto dlouhodobě jedná se zdravotními pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví, které je jeho zřizovatelem, o takzvaných balíčkových cenách. Běžné úhrady totiž podle IKEM nepokryjí náklady na jednu transplantaci. Proto chce vedení institutu dosáhnout zčásti individuálních úhrad. Pokud se to nepodaří, bude podle institutu letos na transplantace chybět nejméně 160 milionů korun. Toto je ztráta vyčíslená při 360 transplantacích za rok. Na náhradní orgán nyní přitom čeká 609 lidí.
"Jak Všeobecná zdravotní pojišťovna, tak ministerstvo na naše argumenty slyší, jednání jsou velmi intenzivní, takže si myslím, že do konce února dojdeme k řešení," doplnil ředitel IKEM. "Nejbližšího půl roku nebudeme omezovat žádný program," ujistil.
Pokud se IKEM s partnery nedohodne, počty transplantací omezovat nebude. "Není možné, abychom netransplantovali, pokud se najde vhodný orgán pro příjemce," je si vědom Herman. Podle něj jsou navíc některé programy tak unikátní, že je nemohou lékaři dělat jinde než v pražském IKEM. "Dohoda se musí najít, nebo musíme přejít k jinému systému financování," tvrdí ředitel.
Úhrady nestíhají pokrývat pokrok při operacích
Miliony chybí podle lékařů proto, že péče je podfinancovaná. Letošek při úhradách vychází z loňska. Podle lékařů úhrady nereagují pružně na pokrok při operacích. Například laparoskopické operace u ledvin se v IKEM provádějí teprve od června roku 2011. Přitom jsou nákladnější, ale mají i výhodu v podobě velmi rychlého hojení. Navíc voperovaný štěp má větší šanci, aby začal pracovat hned po zákroku.
Proč má IKEM problémIKEM má nejvyšší počet transplantací v Česku a ty jsou dominantou jeho činnosti. Podle jeho ředitele Aleše Hermana narozdíl od jiných transplantačních center není součástí žádné fakultní nemocnice. "Tedy konglomerátu, který má větší možnost úspor, zvlášť když čísla transplantací jsou nízká," míní Herman. Faktem je, že IKEM i přes varování před ztrátami letos dokončí ve svém areálu nový výzkumný pavilon Elipsa za 75 milionů korun. "Tyto peníze jsou z investičního fondu, který nemůžeme podle zákona použít jinak," tvrdí Herman. "Nový pavilon bude se svými výzkumnými program pokladem pro výjimečnost IKEM v dalších letech tak, abychom drželi krok s Evropou," doplnil ředitel. Více o stavbě čtěte zde. |
Laparoskopie je dražší zejména ve vybavení operačního sálu. Například jen věž, za pomocí které operatér zákrok provádí, vyjde na zhruba jeden milion korun. Dražší než obyčejný skalpel jsou u miniinvazivního zákroku také jednorázové operační nástroje.
"V současné době bychom v podstatě nenašli v technologiích mantinely, pokud bychom měli dostatek peněz," podotkl Libor Janoušek, zástupce přednosty tamější Kliniky transplantační chirurgie. "Chápeme, že zaplatit se nedá všechno, ale jde nám o kompromis, abychom mohli českým pacientům péči srovnatelnou se zahraničním," doplnil lékař.
Lékaři navíc pacientům provádějí i takové úkony, které jim zdravotní pojišťovny neproplatí vůbec. Třeba roztoky pro odběr a udržování orgánů nebo některá antivirotika a léky na potlačení imunity, které musí brát pacienti doživotně. "Nemáme je hrazené, protože pro ně neexistují kódy," řekl ředitel IKEM Aleš Herman. Prostřednictvím kódů zařízení účtují zákroky a materiál zdravotním pojišťovnám.
Situaci nezmírnila ani úhradová vyhláška pro letošní rok, která nepřináší do zdravotnictví více peněz. "K velkým nemocnicím je velmi restriktivní," tvrdí IKEM. Podle ministerstva zdravotnictví by aktuální pravidla přerozdělování peněz měly přinést více financí pro péči o pacienty ve specializovaných centrech. Tam se léčí například pacienti s rakovinou či roztroušenou sklerózou.
Ministerstvo: Zaspala lékařská společnost. VZP: Ať se činí i jiné pojišťovny
To, že se zatím nepodařilo najít dohodu mezi ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami, ředitel institutu připisuje stavu ekonomiky a tomu, že dosud se politika soustředila na řešení systémových problémů, zatímco transplantace jsou doménou pouze IKEM. "A nikdo nepíše úhradovou vyhlášku jen pro IKEM Praha," podotýká Herman.
"Zákroky byly posledních 12 let dotovány z jiných činností zařízení a tento stav je třeba napravit zejména nastavením skutečných cen transplantačních úkonů, v čemž zaspala především odborná společnost. V průběhu roku bude model hrazení těchto zákroků ustaven komplexním řešením," uvedl ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení.
"Naší snahou je domluvit se a nalézt řešení. Současně považujeme za nezbytné, by se na vyřešení tohoto problému podílely i ostatní zdravotní pojišťovny," podotkl mluvčí VZP Jiří Rod.
Zákroků je více, pacienty dokáží lékaři operovat šetrněji
Lékaři z IKEM loni pacientům voperovali celkem 396 orgánů. Provedli vůbec nejvíce transplantací jater a také nejvíce transplantací ledvin od žijících dárců.
Otec daroval část jater roční dceři |
Konkrétně u ledvin IKEM odebral orgány od 183 zemřelých dárců a v 52 případech orgán darovali příbuzní, přátelé nebo i cizí lidé. A to i díky historicky první řetězové transplantaci, která se podařila loni v listopadu.
U jater loni IKEM provedl celkem 83 operací, což je o 20 více než v roce 2011. Mimo jiné se podařilo odoperovat vůbec nejmenší dítě v historii programu, který funguje od roku 1995. Čtyřměsíční René vážil v době transplantace méně než šest kilo.
Srdce lékaři voperovali ve 43 případech. Stejný počet operací zvládli i v roce 2011. U slinivky břišní to bylo loni 26 zákroků, předloni 32.
Na transplantaci nyní čeká 609 pacientů, 3 289 lidí pak do IKEM dochází na sledování po transplantaci některého z orgánů.
