Příběh malé Anny ukazuje, jak náročný může být někdy boj o život dítěte, sotva přijde na svět. Anna se narodila předloni s nevyvinutými žlučovými cestami. Její tělo proto nemohlo správně fungovat.
"Žluč se těsnala v játrech a poškozovala jejich buňky. Nemohla tak fungovat přeměna živin v těle a správné trávení," popsal Libor Janoušek, vedoucí dětských transplantací v IKEM a jeden z operatérů Annina otce.
Lékaři ale nemohli pro malou Annu najít vhodného zemřelého dárce orgánu. Situace začala být kritická ve chvíli, kdy začalo selhávat řešení, kdy lékaři z Fakultní nemocnice Motol dítěti vytvořili v játrech kličku. Ta ale chybějící žlučovody nemohla trvale nahradit, a stav dítěte se proto jednoho dne začal rapidně zhoršovat.
"Věděli jsme, že to pro Aničku znamená maximálně dva měsíce života, a začali jsme bít na poplach," doplnil Janoušek.
Pomohli 373 pacientůmIKEM v pondělí rekapituloval rok 2012 |
Do měsíce lékaři vyšetřili Anninu rodinu a zjistilo se, že vhodným dárcem by naštěstí mohl být přímo její otec, 36letý Martin Bouda. "Když mi to lékaři oznámili, byli jsme strašně rádi. Věděli jsme, že šance, že přežije, je už dost malá," vzpomíná Martin Bouda a nedokáže se přitom ubránit slzám.
Operace pana Boudy i jeho malé dcery proběhla loni před Vánocemi a v Česku jde teprve o třetí vydařený pokus transplantovat játra od živého dárce. Zákrok je totiž nesmírně náročný, protože lékaři musí játra napojit na krevní oběh, ale i na žlučovody. Odebraný štěp navíc musí obsahovat všechny důležité cévy a také žlučovod.
"Po operaci vás bolí, co se dá. A do toho čekáte, jak to celé dopadne," popsal Bouda. Zákrok se u malé Aničky povedl. Játra s ní porostou a chybějící kus nakonec doroste i panu Boudovi, protože játra mají schopnost regenerace.
Desetihodinová operace
Martinu Boudovi museli lékaři vzít zhruba čtvrtinu vnitřního orgánu, část levého jaterního laloku. Operace, při které mu z těla část orgánu vyjmuli, dali jej do speciálního roztoku s ledem a pak štěp všili malé Anně, trvala zhruba deset hodin.
Martina a Barbora Boudovi s dcerou Annou
Operace provádělo devět lékařů a operovalo se na dvou sousedících sálech. Kvůli zákroku u takto malého dítěte (Anna v době operace vážila kolem osmi kilogramů) lékaři museli používat například mikroskop. A protože podobná operace se v Česku už deset let nedělala, lékaři z IKEM si přizvali kolegu z Velké Británie, kde jsou zákroky tohoto typu četnější.
Anna nemocniční prostředí opustila po šesti týdnech, nyní chodí na kontroly a do konce života bude brát léky, které tlumí její imunitu. To proto, aby tělo náhradní orgán neodmítalo. Její otec se domů dostal po týdnu od operace.
Šance, že se Anička dožije dospělosti, je i přes riziko řady komplikací vysoká. "Prvního roku se dožívá 85 procent, dlouhodobě přežívá 78 procent pacientů," informoval Janoušek. Je sice možné, že transplantovaná játra budou muset lékaři nahradit v jejím životě dalšími (je sedmdesátiprocentní šance, že všitý orgán vydrží pět a více let), i toto se ale může povést. Jisté je ale to, že orgán jí znovu už její otec nebude moci darovat. "Je to dáno pooperační jizvou i tím, že játra jsou zákrokem narušena, zajizvena a dalším odběrem bychom mohli ohrozit život dárce," doplnil Janoušek.
