Vojáci se zbavují muničního skladu v Květné u Poličky. Jeho zásoby začaly už před koncem roku odvážet velké vojenské kamiony.
Přitom se nejedná o nějaké bezvýznamné zařízení. Je to přísně střežený objekt, ukrytý v lesích na ploše 156 hektarů a pracuje v něm 17 vojáků a 31 občanských zaměstnanců.
Vojáci sice dostávají kvůli jeho rušení šanci sloužit u jiných armádních útvarů, s občanskými zaměstnanci armáda rozvazuje pracovní poměr.
"Obyvatelé vesnice věřili, že je sklad dobře zabezpečený, takže jim to spíše přijde líto. A nejen těm, kteří v areálu pracují, anebo pro něj jako živnostníci poskytovali služby," řekl starosta Květné Petr Škvařil.
Pyrotechnický ráj doplácí na škrty
Za rušením muničních skladů je výrazná redukce peněz pro armádu.
Významné objekty armády v Pardubickém krajiMuniční sklad v Květné |
"Kapacita střediska Květná není pro potřeby ministerstva obrany využitelná, proto loni rozhodlo o jeho zrušení k 31. prosinci 2013," uvedla mluvčí generální štábu Jana Růžičková.
Ve většině z 32 zastřešených objektů areálu v Květné armáda skladovala hlavně munici pro pyrotechnickou likvidaci a vyřazenou, která byla určena pro odprodej civilním organizacím. Nejmenší část tvořila ta, která sloužila jako technická zásoba pro výcvik a přímé bojové použití.
"Zásobovací středisko není ještě v současné době zcela vyprázdněno. Předpokládáme jeho vyskladnění do 31. srpna," dodala Jana Růžičková.
Co bude s areálem dál, se zatím neví, ale zájem už o něj projevily některé státní organizace, které mají přednost před ostatními zájemci. K mání bude vedle lesa a cest i užitná skladová plocha ve skladištích v rozsahu 11 600 metrů čtverečných. A vodní nádrž rekonstruovaná před třemi lety za dva půl milionu korun.
Pokračování Těchonína je otázkou
Podobně ohroženo je kvůli šetření v armádě Centrum biologické ochrany v Těchoníně. Specializovaná infekční nemocnice je schopná izolovat a léčit lidi, kteří jsou nakažení vysoce nebezpečnými infekčními nemocemi, izoluje a vyšetřuje i vojáky, kteří se vracejí z nasazení v epidemiologicky rizikových oblastech - například Afghánistánu a Iráku.
"Žádné rozhodnutí ohledně budoucnosti Centra biologické ochrany Těchonín zatím nepadlo," říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová a vzápětí dodává. "S ohledem na pokračující škrty v rozpočtu ministerstva je otázka jeho dalšího provozování velmi složitá."
Roční náklady na provoz tohoto zařízení se pohybují kolem 100 milionů korun. Do jeho výstavby bylo od roku 2001 investováno 1,75 miliard korun.
Ministerstva nemocnici podporují. Ale jen slovy
Když byla s žádostí o pomoc nedávno oslovena ministerstva zahraničních věcí, zdravotnictví, vnitra i Státní úřad pro jadernou bezpečnost, každá instituce vyzdvihla důležitost Těchonína v rámci bezpečnostního systému, žádná z nich však nebyla ochotna podílet se na jeho provozu.
Ani jednání na mezinárodní úrovni, například se Světovou zdravotnickou organizací zatím žádné konkrétní výsledky nepřinesla.
