Na světových a zahraničních webech se objevily první ohlasy. Server BBC připomíná, že euroskeptického Václava Klause vystřídá proevropsky se vyslovující Miloš Zeman. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung konstatuje, že Schwarzenberg dokázal zvítězit jen v Praze a několika málo velkých městech, kdežto Zemana výrazně podpořil český venkov.
Německý pravicový Die Welt konstatuje, že "novým českým prezidentem bude levicový populista". Podle listu debatu před rozhodujícím hlasováním ovládlo téma Benešových dekretů. Schwarzenberg, který uvedl, že šlo o hrubé porušení lidských práv, byl tvrdě napaden jak Milošem Zemanem, tak končícím prezidentem Václavem Klausem.
Polská Gazeta Wyborcza naopak označuje Miloše Zemana za sociálního demokrata a zdůrazňuje změnu, která nastane vystřídáním euroskeptického prezidenta Václava Klause.
Ficova reakceZemanovi k vítězství v prezidentských volbách gratuloval slovenský premiér Robert Fico. "Bez ohledu na výsledek bylo už před druhým kolem volby zjevné, že českým prezidentem se stane osobnost," uvedl Fico. "Vítězství Zemana znamená potvrzení nadstandardní úrovně vztahů mezi Českem a Slovenskem, které se zlepšily v době, kdy byl Zeman premiérem," řekl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Boris Gandel. K obratu a ke zlepšení vztahů mezi Bratislavou a Prahou došlo podle Gandela v letech 1998 až 2002, kdy Zeman stál v čele české vlády. Na Slovensku byl tehdy u moci kabinet Mikuláše Dzurindy, který vystřídal vládu autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara. Zeman a Dzurinda například v roce 2000 ukončili sedmiletý spor o dělení majetku po bývalé česko-slovenské federaci. zdroj: ČTK |
Polský zpravodajský portál Onet.pl přináší i osobitější charakteristiku Zemana. "Osmašedesátiletý Zeman se kromě masivní postavy vyznačuje nevybíravým jazykem, láskou k českému pivu a likéru Becherovka a také tím, že nedokáže být bez cigarety," uvádí zpravodaj serveru z Prahy.
"Buduj demokracii, posílíš lůzu"
Jako jeden z prvních deníků přinesl komentář deník SME. Peter Morvay v něm mimo jiné pod titulkem "Gospodin prezident" píše: Po překvapivém projevu pozitivní deviace v prvním kole se v druhém česká volba prezidenta v podstatě vrátila k normálu a k tomu, co známe i doma. V porážce sehrály svou roli i chyby Karla Schwarzenberga a jeho volebního štábu, zejména pasivita posledních dvou týdnů.
Nápadná byla podle Morvaye neschopnost Schwarzenberga reagovat na protivníkovu nacionální kampaň a lži kolem Benešových dekretů. Chyba byla zaměřit kampaň příliš na mladé lidi, což z ní udělalo tak trochu generační referendum. Naopak mohla starší generaci popohnat k Zemanovi, píše Morvay.
Zástupce šéfredaktora slovenského týdeníku Týždeň Martin Hanus dokonce v článku nazvaném "Buduj demokracii, posílíš lůzu!" vyslovuje pochybnosti nad smysluplností přímé volby prezidenta.
"I české prezidentské volby ukazují, že v úsilí o lepší společnost nepotřebujeme více, ale méně demokracie. Ano, méně demokracie. Vždyť v co jiného se mohla zvrhnout tolik oslavovaná přímá volba jinak na kompetence celkem slabého prezidenta než na čisté ventilování pudů?"
Rakousko: Agresivní kampaň zabrala
Podobně jako Slovensko reagovalo i Rakousko. Na oficiální úrovni sociálními demokraty vedená vláda a prezident Hans Fischer zvolení Miloše Zemana, svého "starého známého", přivítala. Tisk však konstatuje, že v Zemanově podání zvítězila "agresivní kampaň". "Agresivní kampaň stála za to, levicový populista Zeman nahradí na Pražském Hradě neméně populistického Václava Klause," píše například rakouský deník Kurier.
Rakouský levicový deník Standard ve svém portrétu Zemana píše, že chvíle vítězství v prezidentských volbách byla pro Zemana okamžikem velkého osobního zadostiučinění. "Prezidentem se pokusil stát už před deseti lety," připomíná list. "Tehdy však zakusil těžkou a ponižující porážku," uvádí deník a připomíná zradu části sociálních demokratů.
Největší ruský zpravodajský server News.ru tvrdí, že Miloš Zeman je představitelem pragmatické hospodářské spolupráce se všemi zeměmi, kde je to z hlediska českého byznysu výhodné. Podle ruského webu je Zeman také stoupencem rozvoje Česka v rámci Evropské unie a boje s islámským fundamentalismem, který nazývá "hlavní hrozbou 21. století".
