Už víte, jestli dostanete vánoční výplaty?
Je přislíbeno, že bychom na Vánoce měli něco dostat, tak doufám, že se to podaří. Ať můžeme něco nakoupit. Ale není to jen o těch penězích. Rozhodně si neříkáme, že když nedostáváme zaplaceno, budeme třeba kvůli tomu hrát špatně. Když peníze přijdou, ok, když ne, tak koupíme dárky až v únoru. To se nedá nic dělat. Prachy nejsou nikde, tady taky ne, tak se s tím musíme smířit. Můžeme jít jinam, nebo tady zůstat, to je každého věc. Všichni tady zůstávají, protože to tu mají rádi.
Povede se Děčínu tohle špatné období překlenout?
To určitě. Co máme zprávy, tak situace by mohla být lepší snad od února, pak se uvidí. Příští sezona je už taky zčásti zajištěná, nehrozí nám, že bychom museli skončit.
Ale úroveň možná půjde dolů.
Myslím, že ne. Budeme dál válčit o medaile.
Zatím ale oproti loňsku zaostáváte. Sobotní porážka s Pardubicemi byla už šestá v sezoně.
Ale byl to docela pěkný zápas. Ke konci jsme sahali po vyrovnání, nepovedlo se. Tak to pak doházeli šestkami.
Co zápas zlomilo?
Třetí čtvrtina, kdy nám odskočili na 12 bodů. To se nám nesmí stát. Pak se to těžko dohání. I tak jsme se dostali na tři body a šli sami do koše, bohužel jsme to nedali. To nás zlomilo definitivně.
Dlouho jste chyběl kvůli zraněnému kolenu. Už vás nelimituje?
Je docela v pohodě, nebolí to. Jen potřebuju nabrat fyzičku a trošku rychlosti. Po měsíci, co nic neděláte, je těžké do toho vlítnout, ale snažím se. S Pardubicemi jsem udělal pár špatných rozhodnutí a vyfauloval se. Musím zrychlit nohy, pak snad budu bez faulů.
Zvedne se Děčín v tabulce?
Nějaké prohry máme, ale to bylo tím, že jsme nebyli kompletní. Chyběl hodně dlouho Kouba (Houška), srdce týmu. Konečně jsme spolu, nějakou chvíli potrénujeme. Může to jít jedině nahoru, níž už rozhodně nepůjdeme.
Kam až vyšplháte?
Rozhodně do A1, tam si pak dobýt co nejlepší postavení. Druhé až čtvrté místo.
