Zvýšení daní přijal levicový kabinet k ozdravení státních financí a ke stlačení schodku veřejných financí v příštím roce pod tři procenta výkonu ekonomiky. Předseda vlády Robert Fico už před letošními předčasnými volbami, které jeho strana Směr-SD přesvědčivě vyhrála a následně sestavila jednobarevnou vládu, sliboval zvýšit daně bohatým a firmám. Sazba daně ze zisku pro podniky bude na Slovensku nejvyšší ze všech zemí visegrádské čtyřky, do které patří i Česko.
Nadstandardní příjmy občanů stát zdaní 25 procenty, ostatní zaměstnanci a živnostníci budou dál platit stávající daň. Schválená vyšší sazba daně z příjmů fyzických osob 25 procent se dotkne lidí s měsíčním příjmem zhruba nad 3 300 eur (83 300 korun). To odpovídá více než čtyřnásobku průměrné mzdy. Tak vysoký plat má podle ministerstva financí asi procento zaměstnanců. Platy politiků budou kromě běžné sazby daně z příjmů zatíženy navíc pětiprocentním odvodem; dopad na poslance nebo ministry bude nižší, protože část jejich platu nepodléhá zdanění.
Od změn ve zdaňování příjmů si stát slibuje vybrat v příštím roce navíc 376 milionů eur. Ficova vláda už dříve prosadila zvláštní daň pro firmy podnikající v regulovaných sektorech ekonomiky, více chce inkasovat také z mimořádné bankovní daně. Oslabením spoření na penzijních účtech z povinných odvodů, takzvaného druhého důchodového pilíře, zase získá peníze k zlepšení kondice státního důchodového systému.
Peněz se víc nevybere, kritizuje spoluautor rovné daně
Rovná daň, zavedená před osmi lety, byla označována za symbol úspěchu tehdejší pravicové vlády. Opoziční strany pravého středu návrh Ficova kabinetu na její zrušení podle očekávání nepodpořily. Spoluautor rovné daně a předseda strany Svoboda a solidarita Richard Sulík tvrdil, že plány vlády vybrat více peněz od občanů a firem se zcela nenaplní.
"Opatření, která děláte, jsou velmi špatná. Zhorší situaci na Slovensku," řekl Sulík během třídenní parlamentní rozpravy k vládnímu návrhu. Dodal, že Slovensko po zavedení rovné daně zaznamenalo rychlejší hospodářský růst než okolní země a že firmy odváděly státu na dani z příjmů více než předtím.
"My máme minimální možnosti konat jinak. Zavázali jsme se voličům, že nebudeme zvyšovat ceny formou zvýšení daně z přidané hodnoty," reagoval ministr financí Peter Kažimír, jenž už dříve tvrdil, že prostor na plošné škrty výdajů státu se vyčerpal. Základní sazba DPH zase vzrostla už za minulé vlády o procentní bod na 20 procent.
Také v Česku se připravuje zvýšení některých daní. Koalice premiéra Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že od příštího roku by se obě sazby DPH zvýšily o jeden bod na 15 a 21 procent. Lidé pobírající nad 100 000 korun měsíčně by platili sedmiprocentní dodatečnou solidární daň z příjmů. Podobně jako na Slovensku i v ČR se živnostníkům mají omezit výdajové paušály. Kromě toho by se pro příští dva roky zrušily v Česku stropy pojistného na zdravotní pojištění.
