Vznášející se domy ve svahu, které se příliš nesnaží přizpůsobovat nerovnostem terénu a vyrovnávají se s nimi za pomocí pilotů, se staly v posledních letech velmi oblíbeným trendem při stavbách víkendových a prázdninových sídel.
Konstrukci asi nejodvážněji vyřešila nizozemská vizionářská kancelář MVRDV ve spolupráci s anglickými Mole Architects na rekreačním objektu v Suffolku
(viz Život na hraně. Dokonale vyvážený dům se vznáší pět metrů nad zemí).
Fotogalerie |
Největší výhodou těchto staveb je zpravidla parcela v nádherné krajině s unikátním výhledem. Nejinak tomu bylo i v tomto případě.
Padesátiletému hudebníkovi doslova učarovalo údolí řeky Lozoye, která bývá označována za živou vodu Madridu.
Na více než polovině toku byly zkonstruovány nádrže a vodní elektrárny, které z velké části španělskou metropoli zásobují vodou a energií. Řeka navíc protéká přírodní rezervací pohoří Sierra de Guadarrama, hojně navštěvovanou turisty.
Představa majitele byla jasná. Postavit relaxační sídlo, ve kterém však bude moci i pracovat a scházet se s kolegy, připomínající zaoceánský parník. Vizi mu bezezbytku naplnil tým kanceláře Burgos & Garrido Arquitectos Asociados, pracující pod vedením Francisca Burgose a Ginese Garrida.
Architektuře a urbanismu se oba věnovali samostatně již od osmdesátých let a v roce 2002 spojili síly a založili studio o více než desítce architektů a designérů a pravidelně spolupracují s dalšími studii a vyhledávají nové talenty.
Nejoblíbenějším kouskem majitele je křesílko Diamond chair, které pro společnost Knoll navrhl Harry Bertoia.
Dům u řeky Lozoya navrhli architekti jako jednoduchý obdélníkový blok na mohutných betonových nosnících se dvěma centry. První, pracovna a hudební nahrávací studio, je hned u vchodu do domu a disponuje vlastním odděleným vchodem.
Druhé centrum je již intimnějšího rázu, jde o obývací pokoj propojený s jídelnou a praktickou kuchyní. Obě místa mají vlastní terasy. V domě je dále jen ložnice majitele s koupelnou a šatnou, která je propojená s menší pracovnou s knihovnou a malou soukromou terasou.
Samozřejmě nechybí ložnice pro hosty, taktéž se zázemím. Jednotlivé pokoje jsou přepažené posuvnými příčkami, které majitel rád odsouvá a nechává dům plně propojený vždy, když je ve vilce zcela sám.
Do domu lze vejít dvěma způsoby. Po schodech z garáže, vybudované pod nahrávacím studiem, nebo přímo z úrovně terénu po dřevěné pavlači. Terasa propojuje i ložnice s obývacím pokojem a studiem.
Dům navrhlo studio Burgos & Garrido Arquitectos Asociados.
Interiér je zařízen minimalisticky a nadčasově, za pomoci kvalitních a luxusních materiálů. Dominuje mu bílá barva nábytku a výmalby, doplněná o masivní podlahu z exotických afrických dřevin. Obytnému prostoru vévodí krb, kuchyňskému koutu leštěný mramor.
Realizace domu, od momentu první skici až po nastěhování, trvala celých pět let, od roku 2005 do roku 2010 a vyšla na více než dvanáct milionů korun.
Nejoblíbenějším kouskem majitele je křesílko Diamond chair, které pro společnost Knoll navrhl na počátku padesátých let minulého století Harry Bertoia a hudebník jej vlastní už několik desetiletí.
Díky lehké konstrukci pro něj není problém vzít si ho na nejvyšší místo domu, zatravněnou zelenou střechu, kam lze vystoupat po žebříku z malé terasy majitelovy ložnice a užívat si nadhledu nad celým údolím.
