Srovnávala své olympijské triumfy.
Peking? "Euforický, pořád jsme brečeli."
Londýn? "Podobný pocit, i když na pohled jednodušší závod. Ale dojemný, hodně lidí mělo blízko k slzám."
Její pozice před londýnským finále nebyla jednoduchá - zlato, zlato, zlato, nic jiného kolem sebe snad ani neslyšela. "Ten tlak už nechci zažít," přiznala.
Trenér Jan Železný jí však radil: Je to sice stresující, ale když to člověk obrátí, je to podpora.
Zdraví jí sloužilo, soustředění se povedla, závěrečná příprava proběhla bez problémů. "Až jsem si říkal, aby se něco nestalo, jak to šlo všechno po másle," netajil světový rekordman.
Jeho jedenatřicetiletá svěřenkyně však předvedla suverénní představení, triumf si zajistila hodem ze čtvrté série s délkou 69,55 m. A hned po něm dostala otázku - bude házet v Riu de Janeiro 2016? "Budu," řekla. "Když budu zdravá a bude mě to ještě bavit, tak do toho půjdu."
Dopřeje si ve čtyřletém mezidobí pauzu? Nemluví o ní, na otázky na mateřskou přestávku reaguje stručně: "Je to moje soukromí."
Ani Jan Železný nechce předjímat. "Kdyby chtěla, může házet ještě dlouho. Ale už toho dokázala tolik, že si může odpočinout," říká. Přece jenom, na posledních sedmi vrcholných akcích získala sedm medailí.
Je v jejich silách přidat za čtyři roky další v Riu de Janeiro? Může Barbora Špotáková potřetí vyhrát olympijské hry? "Dá se to, máme živoucí příklad," říká s úsměvem oštěpařka směrem k trenérovi. "Ale říct to je hodně troufalé. Nikdy bych se nenadála, že se mi to povede dvakrát."
Železný si třetí zlatý scénář představit umí. „Říkat, co bude za čtyři roky, to je složité, stát se může cokoliv, ale já bych tomu klidně věřil. Ona to v sobě má. Pokud by si odpočinula a pak chtěla, tak může," nechal se slyšet světový rekordman.
Jestli měl pravdu, se ukáže za čtyři roky.
