"Právě zásady územního rozvoje jsou platformou pro zvážení všech kumulativních a synergických vlivů jednotlivých záměrů," řekla soudkyně Marie Žišková. Zpracovatelé zásad sice kumulativní vliv staveb na určité lokality konstatovali, ale nijak nehodnotili.
Soud nevyloučil, že i po řádném vyhodnocení by koridory sporných silnic vypadaly stejně. "Nelze dost dobře vyloučit, že by to dopadlo stejně. Ale právě proto, že to vyhodnocení provedeno nebylo, je dost dobře možné, že by to dopadlo jinak," uvedl soudce Zdeněk Kühn.
Úspěšný návrh na zrušení zásad podala skupina čtrnácti nespokojených obcí a třinácti majitelů nemovitostí a zástupců veřejnosti. Krajský úřad musí nyní vypracovat nový strategický dokument, což bude stát miliony korun.
Není zřejmé, do jaké míry ovlivní rozhodnutí konkrétní silniční stavby. Na většinu páteřních rychlostních silnic totiž zatím stejně nejsou peníze.
Podle advokáta nespokojených obcí Pavla Černého lze v kraji nadále stavět vše, co neodporuje územním plánům. "Páteřní dopravní infrastruktura ale nemůže být naplánována tak, jak byla. Musí být naplánována tak, že do těch nadlimitně zatížených území ty stavby prostě vedeny nebudou," řekl Černý.
Soud řešil hlavně námitky k silničním koridorům
Nejvíce námitek se týkalo silničních koridorů, například rychlostních komunikací R43, R52, R55 a dálničních tangent kolem Brna. Jejich vybudování v navržených koridorech by výrazně ovlivnilo zejména život v jižní části brněnské aglomerace, už nyní silně zasažené hlukem a imisemi.
Kraj podle soudu nevěnoval pozornost například společnému dopadu staveb na Brno-Bosonohy, Troubsko a Ostopovice, kde se potká D1 s R43 a jihozápadní tangentou. Starosta Ostopovic Jan Symon verdikt přivítal. "Dává nám to jakousi jistotu, že budeme žít alespoň v přijatelném životním prostředí," řekl Symon.
Mezi nespokojenými obcemi byla také sídla na Brněnsku a Blanensku. Podle plánů měla v jejich těsné blízkosti vést nová silnice R43 mezi Brnem a Svitavskem.
Soud potvrdil, že zásady v úseku Kuřim - Černá Hora nesprávně upřednostňovaly takzvanou německou variantu před malhostovickou variantou, která se ukázala nejvýhodněji při posuzování vlivu na životní prostředí.
Výběr variant koridoru se prý podle soudu musí opírat o odborná kritéria, a nikoliv o politické rozhodnutí. "Úředníci v tomto státě musejí být nezávislí, musí se řídit zákonem, a nikoliv přáním politiků," uvedl Černý.
Některé argumenty nespokojených obcí soud označil jako nedůvodné. Například nesouhlasil s tvrzením, že zásady odporovaly platné politice územního rozvoje. Naopak alternativní dopravní koncepce, prosazovaná nespokojenými obcemi, je podle soudu v rozporu s celostátní politikou.
Soud také dospěl k závěru, že v zásadách oprávněně zůstal kritizovaný koridor R52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem.
Navrhovatelé žádali od Nejvyššího správního soudu zrušení celých zásad. Kdyby prý soud vyškrtl jen sporné koridory, zůstalo by z dokumentace jen nepoužitelné torzo. Soud jim vyhověl, návrh odmítl pouze v pasážích o dukovanském horkovodu. Právě tyto pasáže už soud ale nedávno zrušil v jiném řízení.
Kraj zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud
Jihomoravský kraj se možná kvůli zrušení zásad Nejvyšším správním soudem obrátí na Ústavní soud. Chyby byly dle vedení kraje procesní, rozsudek je co do rozsahu bezprecedentní.
Hejtman Michal Hašek uvedl, vedení kraje nechá vypracovat nový územní plán. Nové zadání Zásad územního rozvoje by se mohlo schvalovat na podzim.
Kraj také nechá projít materiály, aby se do budoucna podobných chyb vyvaroval. O některých ví už nyní. "Jednou ze závažných chyb bylo nezákonné stanovisko ministerstva životního prostředí, o které se pak opíral Jihomoravský kraj. Právníci v tomto případě posoudí možnost náhrady škody za nezákonné úřední rozhodnutí," řekl Hašek.
