Od 13. století kolem brněnského kostela svatého Jakuba ukládali farníci ostatky svých zemřelých. V době baroka vytvořili dokonce rozsáhlou kostnici. Tu však za několik desetiletí zcela zaskládali kostmi, takže se již přestala používat.
V roce 2000 nadšenci vedení Alešem Svobodou, předním odborníkem na brněnské podzemí, znovu kostnici objevili. A nestačili se divit, chodby pro chrámem svatého Jakuba ukrývaly přes padesát tisíc lidských ostatků navršených až po strop.
Jakubská kostnice se tak zařadila na druhé místo v Evropě, více koster se našlo jen v pařížských katakombách.
O otevření rozhodl zájem veřejnosti
Po dvanácti letech oprav a restaurování ve středu slavnostně svatojakubskou kostnici znovu otevřeli. Od pátku se stane největším lákadlem letošní turistické sezony v moravské metropoli.
"Brněnské podzemí, které postupně otevíráme, ukazuje v každé části zcela jinou tvář města. Mincmistrovský sklep představuje Brno jako významné královské město. Labyrint pod Zelným trhem provází životem obyčejných lidí, trhovců a kupců. Kostnice má ukázat, jak naši předkové chápali závěr života," řekla při slavnostním otevření kostnice šéfka Turistického informačního centra Petra Kačírková.
Před novým vstupem do krypty s kamennými stélami pokrytými reliéfy vyrostl nový kříž. Ve středu mu, stejně jako Kapli zemřelých, která je součástí kostnice, požehnal brněnský děkan Václav Slouk.
"Před lety jsme stáli před rozhodnutím, zda kostnici zpřístupnit lidem, či ne. Když jsme před deseti lety uviděli její první opravenou část a cítili veliký zájem lidí, rozhodli jsme se do toho jít," poznamenal děkan.
Kosterní pozůstatky, nové plastiky a kovový Charon
Nadšenci mohli kanálovou vpustí do částí kostnice vcházet už před deseti lety. Teprve loni se ale objevila při dalším průzkumu Kaple zemřelých a zcela unikátní takzvaná Třetí komora.
"Původním vstupem z kostela sem nešlo vstoupit. Když naši předkové plnili kryptu, zaplňovali ji odzadu. Nakonec tedy zcela zaplnili i toto schodiště vedoucí do lodi kostela. Další generace už tedy nevěděly, jaký rozsah kostnice má," líčil na místě Aleš Svoboda, znalec brněnského podzemí.
Dnes má kostnice hned několik komor a chodeb, jednu dokonce restaurátoři ponechali v takovém stavu, jak ji před lety nadšenci objevili, tedy celou zaskládanou až po strop kostmi.
Uvnitř krypty lidé uvidí kromě kosterních pozůstatků také řadu zcela nových plastik, například pietu v kapli či kovového Charona v vstupu do "říše zemřelých". Zážitek z návštěvy kostnice umocní také působivá hudba, skladbu pro prohlídky speciálně složil brněnský skladatel Miloš Štědroň.
Kostnice bude přístupná zájemcům od tohoto pátku denně po celý rok. Dospělí zaplatí za vstup 140 korun, děti a důchodci 70. Oprava kostnice přišla na 33 milionů korun, třetina z nich putovala z dotačních programů Evropské unie.
