Je známý případ, kdy středoškolák za měsíc hraní nasbíral účet za více než 400 000 jenů (něco přes 96 000 korun) a chlapec ze základní školy utratil za tři dny 120 000 jenů (takřka 29 000 korun). Zatímco ve fiskálním roce 2010 se sešlo 5 stížností na vysoké platby za podobné hry, ve fiskálním roce 2011 to bylo už 58 stížností.
Šest největších provozovatelů sociálních her v Japonsku, mezi kterými jsou i firmy Gree, DeNA a CyberAgent, se rozhodlo zavést měsíční limity plateb pro nedospělé hráče. Gree stanovil limit pro mládež ve věku 18 let a níže na částku 10 000 jenů (kolem 2400 Kč) za měsíc, u hráčů ve věku 15 a méně to má být jen 5 000 jenů (zhruba 1 200 Kč) za měsíc. DeNA na stejné limity přistoupí v červnu.
Dalším problémem tvůrců sociálních her se stává vládní zákaz určitého typu placeného obsahu. Jde o takzvané "kompu gacha". Ve zkratce to je získání bonusu za sesbírání určitého setu kartiček, ovšem kartičky dostáváte za určitý obnos zcela náhodně. Podle úřadů je tento způsob velmi podobný gamblingu. V Japonsku je loterie na podobném principu nelegální.
Jednou z takových her je i "The Idolm@ster Cinderella Girls", mobilní verze velmi populární hry, ve které děláte manažera idolům, mladým zpívajícím a tancujícím děvčatům. V Cinderella Girls si kupujete kartičky, což jsou vlastně děvčata s různými vlastnostmi, při sesbírání daného setu karet získáváte bonusy a speciální kartičky.
Paradoxem zůstává, že on-line hry na principu "kompu gacha" existují už celé roky, ovšem až s raketovým růstem popularity sociálních her si tohoto problému úřady všimly. Následkem zpráv o možné vládní regulaci sociálních her se zásadně propadly akcie velkých herních firem, jako Gree a DeNA. Zakladatel Gree, Yoshikazu Tanaka, který vlastní 49% podíl v Gree, tak prý přišel o závratných 700 milionů dolarů (asi 13, 3 miliardy Kč).
