Jako každý rok, i letos se konference pořádá pod záštitou ministra financí Miroslava Kalouska. Zatímco předešlá fóra byla věnována krizi, toto se věnovalo ozdravení a praktickým věcem.
Ředitel Zlaté koruny Pavel Doležal hned v zahajovacím projevu zmínil průzkum společnosti Ipsos, podle kterého není zatím profesionalita to, co by Češi u finančních poradců nejvíce vyhledávali. Více o výzkumu si přečtěte zde.
XII. Fórum Zlaté korunyVideopřenos z celé konference můžete sledovat on-line na webu Zlatakoruna.info Zapojte se do diskuze na Facebooku |
Jako první z pozvaných řečníků vystoupil náměstek ministra financí Radek Urban s příspěvkem "Více regulace neznamená lepší trh, méně regulace také ne". Politická objednávka podle něj není dostatečný důvod pro komplikovanější regulaci. Připustil však, že existují situace, kdy je regulace státu užitečná. Především u dlouhodobých a málo likvidních produktů, jako je životní pojištění a spoření na důchod.
Aktuálnímu stavu českého finančnictví se věnoval viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. Podle jeho názoru české banky uspěly v zátěžových testech, český bankovní sektor je schopen absorbovat i velmi nepříznivý vývoj plynoucí ze zahraničí. Uklidnil tak občany, že se nemusí v žádném případě o své vklady bát. "Jsem rád, že máme národní dohled nad finančním trhem, protože vše, co se tu děje, se týká českých občanů a oni také ponesou všechny důsledky a nesmíme dovolit, aby naše pravomoce přešly jinam," vyjádřil se k chystané regulaci z Unie Vladimír Tomšík a dodal, že regulace je nutná kvůli omezení morálního hazardu a také proto, aby byl dohled nad tím, jak finanční instituce spravují prostředky občanů.
"Mám pocit, že regulace bere klienta jako hlupáka a snaží se ho ochránit úplně před vším," poznamenal Aleš Michl z Raiffeisenbank a zdůraznil důležitost finanční gramotnosti. O žalostné úrovni finanční gramotnosti mezi dětmi, dospělými, ale i samotnými pracovníky bank diskutovali další účastníci konference.
Otázkou, "Jaká by měla být adekvátní reakce na ekonomickou krizi na úrovni finančních trhů", se ve svém vystoupení zabýval i Petr Zahradník, vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. Podle něj nemusí být regulace nutně negativní. Co ji třeba vnímat jako sadu pravidel, která nemusí omezovat všechny? "Regulační pravidla by mohla být účinnou prevencí do budoucna. A trest v podobě daně z finančních transakcí by však měl být aplikován selektivně především v zemích, kde nastala nadměrná angažovanost veřejného sektoru - což rozhodně nabyl případ České republiky," shrnul své vystoupení Petr Zahradník.
Regulace by nemusela klienty vůbec zajímat
Strašák nízké finanční gramotnosti provázel i hlavní část fóra, která se zaměřila na roli finančních poradců a zprostředkovatelů při distribuci produktů, zejména tolik diskutovaného životního pojištění. Pavel Řehák, generální ředitel České pojišťovny, je pro vyváženou regulaci, která je schopná efektivně a rychle reagovat na excesy. Taková regulace ovšem nemůže vyjít z Evropy, ale z naší republiky.
Tímto názorem se přidal k těm, kteří si neumějí představit, že by evropské nařízení mohlo dobře v Česku fungovat. Zároveň by si přál, aby už konečně byla stanovena konkrétní pravidla všech reforem, která se už nebudou měnit v čase. "Příštích pět let bude hodně zajímavých, přijde spousta výrazných změn a je jen na nás, jak se s tím popereme," řekl na závěr Pavel Řehák.
Mají klienti znát výši provizí?
Velká diskuze se strhla nad zveřejňováním provizí prodejců a zprostředkovatelů. Vyvolá to velký šok? Ano, zvláště u životního pojištění. Na tom se shodla většina odborníků. "Odměny jsou zasloužené, lidé si to odpracovali," zastává se výše provizí Pavel Řehák. Otázkou zůstává, jak to správně "odkomunikovat", aby vnímání výše provizí bylo objektivní a neodradilo klienty od pojištění jako takového.
"Zveřejněním provize se vůbec nic nevyřeší. Zpoplatnění je ostatně popsáno v podmínkách a klient, který je spokojen, si na cenu nestěžuje," uvedl Michal Knapp, předseda představenstva a generální ředitel OVB Allfinanz. I on zdůraznil nutnost věnovat se zvýšení finanční gramotnosti a posílení distribuce. Produkty, jako jsou životní pojištění a spoření na důchod, budou vždy prodávat lidé, tedy poradci a zprostředkovatelé. "Toto je vysoce intimní záležitost, kterou jinak než při osobním pohovoru nevysvětlíte," dodal Knapp.
Co čeká finanční poradce v budoucnosti
Radek Urban otevřel téma o trendech ve finančním poradenství, a to sice kolik bude stát důchodová reforma. "Nemůže být drahá," říká náměstek ministra financí a vysvětluje: "Omezení poplatků je velmi přísné, právě jeden poplatek kryje všechny náklady, zároveň je stanoven jako maximální." Jedna smlouva by tak měla na provizi přijít maximálně na 830 korun.
Proti tomu ostře vystoupil generální sekretář AFIZ Pavel Šafránek. Podle něj je tato zálohová provize nesmyslně regulovaná a navíc pronikla i do pravidel pro třetí pilíř. Asociace by byla spíš pro malou, ale průběžnou provizi. O takové možnosti s nimi však nikdo nediskutoval. "Když se vám to zdá málo, tak to za to nedělejte," byla jednoznačná odpověď náměstka ministra financí.
K tématu poradců a prodejců vystoupil Jiří Šindelář, výkonný ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství. Právě poradci a zprostředkovatelé mají nejvyšší podíl na prodeji životního pojištění a penzijního připojištění. Do budoucna se bude podle Šindeláře posilovat komplexní finanční plánování, zajištění rizik, bydlení a zajištění stáří. A tady hrají poradci významnou roli. Přestože je pro toto odvětví charakteristická vysoká fluktuace, trendem bude tlak na vyšší odbornost, odvětví se posunuje od brigádníků ke skutečným profesionálům. Zmínil i rozpor nutnosti nové odborné zkoušky a nástupu reformy (více zde). K nesystémovosti licencování prodejců se připojil i Michal Knapp z OVB Allfinanz.
Regulace ano, ale ...
Významu distribučních kanálů a problémům osobního prodeje se věnoval Tomáš Síkora, výkonný ředitel České asociace pojišťoven. Podle něj není český pojistný trh v dobré kondici. Není tu vysoká etika ani motivace férového vztahu klienta a zprostředkovatele. Zlepšení by měla přinést vyšší odbornost prodejců a také zvýšení finanční gramotnosti všech. Zveřejňováním nákladů se podle Síkory problémy nevyřeší. "Bez regulace to fungovat nebude, ale pozor, abychom to nepřeregulovali," upozornil Síkora na extrémní zvýšení informačních povinností a dodal: "Stejně ta kvanta podmínek žádný klient číst nebude."
Panelisté s přednášejícími moc nesouhlasili
"Jak je možné, že poradci radí lidem po dvou letech změnit životní pojištění a tak sebrat další provizi? To je otázka, kterou by se měly zprostředkovatelské společnosti zabývat," apeloval na zprostředkovatele v diskusi Hanuš Thein, obchodní ředitel společnosti M.C.TRITON. O negramotnosti poradců se zmínil i Vít Volhejn z Finesko investiční společnosti. V diskuzi zazněly příspěvky, že mnoha poradcům prodejcům jde hlavně o objem nikoli o kvalitu.
"Chtěla bych připomenout, že v mezinárodním srovnání nejsou Češi méně finančně gramotní než lidé v Německu či Irsku. Ale u nás jde také o sociální a právní gramotnost. Lidé si vůbec neuvědomují váhu svého podpisu. Aby se dotěrného prodejce finančních produktů zbavili, raději to podepíšou, aniž by si uvědomili důsledky," varuje Helena Kolmanová, ředitelka odboru ochrany spotřebitele ČNB.
Chránit a hlavně důkladně informovat klienty
Poslední část konference se věnovala ochraně spotřebitele. S návodem "Jak se v tom vyznat" přišel František Klufa, ředitel strategie masového trhu ČSOB a bývalý finanční arbitr. Připomněl deset základních principů ochrany spotřebitele a pravidlo Podepsat můžeš, přečíst musíš. "Nedávno jsem se setkal s pánem, který se nedobrovolně zavázal platit mnohatisícový roční poplatek. Samozřejmě si to přečetl až po tom, co podepsal," uvedl příklad František Klufa.
Jsou Češi líní si stěžovat? Podle průzkumu, který uvedl Klufa, ano. Jen 11 procent spotřebitelů řeší opravdu své potíže. Velké procento lidí sice není spokojeno, ale nic neudělá, jsme druzí nejhorší v celé EU. Systém ochrany spotřebitele u nás je podle Klufy nejasný, netransparentní. Lidé nevědí, kam mají jít, kde si stěžovat. "Tady by se mělo mnohé zlepšit, je třeba dělat prevenci, dohled a postih a hlavně držet se zdravého rozumu," dodal závěrem František Klufa.
Petr Kučera z CCB vysvětlil principy rodícího se registru ELIXIR. Registr bude evidovat kompletní historii konkrétních finančních zprostředkovatelů na celém trhu a měl by doplnit systém státních registrací a odborných certifikací.
K tématu transparentního informování klientů se vyjádřil i Vít Kalvoda, analytik Sdružení obrany investorů. Jak pomoci trhu? Co potřebují spotřebitelé a co poradci? "To, co jde z Evropské komise, v mnoha ohledech smysl má, třeba směrnice o spotřebitelském úvěru. Ale aby těch informací zase nebylo příliš mnoho, aby klienta spíše nemátly," upozornil Kalvoda. Pokud bude regulace formou třeba jednoduchého grafu vývoje odbytného u životního pojištění, má podle Víta Kalvody smysl.
