Celková meziroční inflace zůstala v únoru na lednové úrovni 2,9 procenta.
Páteční údaje by neměly v americké centrální bance (Fed) vyvolat obavy ze zesílení inflačních tlaků. Fed po úterním zasedání uvedl, že zvýšení nákladů na energie z poslední doby zřejmě inflaci dočasně zvýší, meziroční růst cenového jádra by se ale měl držet kolem dvou procent.
Na tom, zda ceny ve světě dále porostou, se ale ekonomové podle analytika Raiffeisenbank jednoznačně neshodují.
"Cestuji asi s deseti ekonomy z různých zemí Evropy. Pozoruji, jak si polovina říká, že tenhle svět čeká deflace jako v Japonsku, a druhá, že naopak přijde větší inflace. Ta dnešní zveřejněná čísla o inflaci vám říkají, jak rostou ceny teď. Ale co třeba za rok, dva, tři? Koukněte na graf v příloze z Wall Street Journalu, více údajů hovoří pro inflaci, ale jednoznačné to není," říká Michl o číslech dokládajících vývoj americké ekonomiky.
Bude inflace nebo deflace?
První graf udává měsíční změnu zaměstnanosti. Čím lepší číslo vychází, tím se zvětšuje potenciální poptávka a riziko inflace.
Druhý graf ukazuje, že v Americe se rozjely úvěry, což opět indikuje větší možnou poptávku a větší riziko inflace.
Třetí graf ukazuje rostoucí cenu benzinu, kde hrozí nákladová inflace, ale tu bude zase patrně tlumit nižší poptávková inflace, protože lidem zbude méně peněz. Tento signál je tak podle Michla smíšený a argumenty pro růst či pokles cen jsou zhruba vyrovnané.
Čtvrtý graf ukazuje čistý příjem domácností, na kterém je vidět jen malý meziroční nárůst, což podle Michla ukazuje na to, že "zas tak hrr to s poptávkovou inflací být nemusí". "Tak si vyberte. Já bych zvedl ruku pro inflaci. Jinak stejně politici dluhy řešit neumějí... Ale ložené to není..." dodává Michl.
Ekonom Raiffeisenbank, který navštěvuje klíčové americké finanční instituce a píše z nich své postřehy v on-line deníku na iDNES.cz, posílá dnes čtenářům tip na adrenalinovou finanční hru. (odkaz zde)
Hráč je v ní postaven do role centrálního bankéře a svým rozhodováním o výši úrokové sazby ovlivňuje inflaci a nezaměstnanost v čase. Po několika virtuálních letech se dozví, zda ekonomiku udržel v požadovaných mezích, nebo ji svými rozhodnutími přivedl ke kolapsu a byl z čela banky vyhozen.
"Borci jako Ben Shalom Bernanke nebo Miroslav Singer (šéf americké, respektive české centrální banky, pozn. red) na to mají jen jeden pokus..." upozorňuje Michl.
