Nostalgičtí vyznavači hranatých tvarů raději volí V70, ale design XC přece jen působí modernějším dojmem. I když si stále zachovává tvář, podle níž na první pohled poznáte, z jaké rodiny pochází. Především díky kolmé zádi, rovným liniím a robustnímu předku je už zdálky jasné, že se valí švédský klasik.
K pověsti bezpečného rodinného automobilu však tenhle titán přidává i vlastnosti poměrně svižného tahouna a obratného tanečníka do terénu.
Tedy alespoň v nadupané verzi D5 AWD. Ve městě a na dálnici překvapí testovaný naftový pětiválec tichým a příjemným zvukem a na objem 2,4 l i slušným výkonem 158 kW. Za ten vděčí dvěma turbodmychadlům. Dynamiku obstará 440Nm točivého momentu, jehož maximum nastupuje už při příjemných 1 500 otáčkách.
První vrchol: křižník na dálnici
XC70 je dokonalý křižník pro dlouhé cesty po dálnici. Je obdivně tichý i ve skutečně velkých rychlostech, má plynulý záběr, je jistý a klidný v dlouhých táhlých rychle projetých obloucích a ještě daleko za českým dálničním limitem dává na německé dálnici pocit bezpečnosti.
Ten umocňují chytré podpůrné systémy jako je Lane Departure Warning (výstraha pro opuštění jízdního pruhu, která zapípá vždy i při přejezdu z pruhu do pruhu bez blinkru – když už leze na nervy, dá se samozřejmě vypnout), DAC (systém sledování bdělosti řidiče, který vás upozorní ikonkou se šálkem kávy, když vyhodnotí, že příliš plavete na silnici a máte unavené reakce), nebo BLIS (systém pro hlídání mrtvého úhlu, který rozsvítí kontrolku u zrcátek vždy, když se v něm druhý vůz ocitne). Na všechny tyhle vychytávky se dá poměrně rychle zvyknout a fungují plynule, aniž by rušily řidiče v jízdě.
Užitečným pomocníkem je adaptivní tempomat s funkcí automatického brzdění, jenž se ukázal být obrovským pomocníkem při dlouhých cestách i při hustším provozu na dálnici. Prostě si nastavíte požadovanou rychlost, bezpečnou vzdálenost od vozidla před vámi... A pak už jen stačí točit volantem.
Adaptivní systém si oblíbí i největší odpůrce moderních pomocníků v autech. Dokáže auto přibrzdit až k zastavení a pak zase rozjet. A to všechno velmi plynule. Pokud jste v levém pruhu a za vámi natlačení nedočkavci, vyplatí se přidat plyn nohou a když je to jen na chvíli, vrátí se automaticky na požadovanou rychlost. Při delších pobytech pravé nohy na pedálu nebo při přibrzdění se pak vůz na původní požadovanou rychlost jednoduše vrátí tlačítkem na volantu.
Radar na přední masce zazlobí jen zřídka v prudších levotočivých zatáčkách, kdy se může stát, že kamion v pravém pruhu vyhodnotí jako překážku a vás v na chvíli nečekaně přibrzdí. Za celou cestu do Francie se to však stalo jen dvakrát. Krabičku je také potřeba čistit od omrzlin a sněhu, přes který radar "nevidí", na což vás výstražný systém upozorní sám.
Jízda po dálnici je tak vrcholem "dépětky". Obzvlášť ve verzi se vcelku povedenou automatickou převodovkou Geartronic. Změny stupňů jsou tak úžasně plynulé, že je obvykle postřehnete jen při prudším podřazení. Automat někdy zbytečně citlivě reaguje na neklidnou nohu, zejména při sjezdech na zasněžených silnicích je proto lepší přesunout páku do polohy pro sekvenční řazení, na které si okamžitě zvyknete, i když jste vyznavač klasických manuálů.
Druhý vrchol: čtyřkolka na sněhu
Z dálnice plynule proplouváme na sníh až do Savojských Alp, kde čtyřkolka v testované verzi rozhodně nezklamala. Tam, kde ostatní nandávali řetězy, zvládla výjezdy po zasněžených serpentinách až do výšky 2 150 m nad mořem bez nejmenších potíží. Šplhá stabilně a bez prokluzu, a to i při o něco prudším přidávání plynu nebo v prudkých úsecích podél sjezdovek.
Záběr na všechny čtyři obsluhovaný mezinápravovou spojkou Haldex je dokonale seřízený a bez problémů vás vyhrabe i z téměř půlmetrové haldy sněhu.
Jízda v terénu je pro posádku velmi pohodlná, na menších nerovnostech se zhoupne příjemně jako plachetnice na menší vlnce. Pohodový je i průjezd hlubokými sněhovými kolejemi. Jen při prudších nájezdech do zatáček už masivní předek občas zaprotestuje lehkou nedotáčivostí.
MRÁZ NA KOST. V teplotách blížících se českým rekordům XC70 posádku nezradila.
Ve Francii jsme nechali volvo stát několik dní v mrazech, které v noci padaly až k třicítkám pod nulou. Ráno, kdy teploměr ukazoval už "jen" minus 21, jsme se zvědavostí a zároveň s mírnou obavou mačkali startovací tlačítko. Poprvé točil motor déle, takže jsme ho raději nechali oddechnout. Napodruhé však naskočil za pár vteřin a po krátkém zahřátí se otáčky dostaly na běžnou úroveň. Sousední vozy přitom leckdy potřebovaly pomoc odtahovky nebo dlouhé zahřívání.
Třetí vrchol: bezpečnost ve městě
Na horách v extrémních mrazech nás spolehlivý Švéd nenechal na holičkách, i ve městě má ovšem co nabídnout. V ulicích je jízda s automatem pohodovým zážitkem.
Skutečným majstrštykem v rámci neustálého vylepšování bezpečnosti je pak systém detekce chodců s automatickým brzděním. Pokud volvo rozezná chodce, se kterým hrozí střet, nejdřív vás upozorní zvukovým znamením a blikáním. A když nereagujete, dokáže při rychlostech do 35 km/h samo zcela zastavit.
Bezpečnostní inženýři ve Švédsku pracují už i na tom, aby vůz uměl reagovat na zvěř, která na okreskách skočí před auto. Dny, kdy už opravdu převezme řízení autopilot, se zřejmě blíží...
Lyžařský speciál Díky sklopnému panelu mezi zadními sedačkami se do objemného kufru (575 l) v pohodě vejdou čtvery lyže. Možná i proto si právě XC70 oblíbil pro své cesty na hory i třeba lyžař Ondřej Bank, jenž jich tam naskládá mnohem víc. |
Testovaná verze v provedení Ocean Race je navíc požitkem pro oko i "zadnice". Do kožených vyhřívaných sedadel zaplujete jako do luxusního křesla, krémové barvy působí v dokonale sladěném interiéru dojmem elegantního luxusu, při němž člověk dostane chuť na doutník a šampaňské.
Testovaný švédský kočár vyjde i se všemi příplatkovými vychytávkami na 1 337 500. Nejlevnější volví kombík s pohonem všech kol (verze D3 AWD, s 2,4litrovým dieselem, výkon 163 k) vyjde na 1 184 000 korun, k mání jsou ale i verze XC70 jen s poháněnou přední nápravou.
Je třeba upozornit, že XC70 není pro mladé vyznavače tvrdé sportovní jízdy. Pro všechny ostatní (a hlavně pro rodiny) je ovšem dobrý společník. Už kvůli stále žádanějšímu pohonu všech kol.
