Místo Přemka Podlahy a televizního Receptáře nejen na neděli se symbolem českého chalupářství staly populární "hobbymarkety". Jinak se tento český fenomén prakticky nezměnil.
Chatařů je dokonce víc než před dvaceti lety. V nedávno zveřejněných výsledcích sčítání lidu se objevila i dosud opomenutá kolonka "neobydlené domy určené k rekreaci". Statistický úřad potvrdil, že jde nejčastěji právě o chalupy a rodinné domky, kam jezdí majitelé jen na víkendy či dovolené.
Zatímco při sčítání v roce 1991 komisaři napočítali takových domů 128 tisíc, loni jich bylo 166 tisíc. "Do kolonky nepatří chatky a nepatří tam ani penziony a hotely," sdělil Tomáš Chrámecký z Českého statistického úřadu s tím, že přesnější údaje se ještě připravují.
Statistika rozděluje výsledky i podle krajů. Nejvíc rekreačních domů má stabilně Středočeský kraj, následují jižní Čechy a Vysočina.
Šéfredaktorka časopisu Chatař & chalupář Martina Lžičařová přiznává, že po pádu totality měla trochu obavy, že chalupářství vymizí. Obavy se ale rozptýlily. "Dnes už se stavějí i úplně nové roubenky," připomíná Lžičařová.
Střední Čechy: ráj chalup
Statistika rozděluje výsledky i podle krajů. Nejvíc rekreačních domů má stabilně Středočeský kraj, následují jižní Čechy, ale také tradiční chalupářské oblasti, jakými jsou hory, pohraničí nebo Vysočina.
"Lidé chtějí mít chalupu nejlépe hodinu cesty od bydliště. Střední Čechy vyhovují díky blízkosti k Praze," vysvětluje Lžičařová. Dokonce i na území Prahy se podle sčítání našlo 301 rekreačních objektů.
Sčítání mimochodem krásně ukazuje, že fenomén chalupářství vznikl v době normalizace v sedmdesátých letech. Do té doby se na vesnici spíše trvale bydlelo. V roce 1970 bylo rekreačních domů pouhých 25 tisíc.
Chalupářství má i své nové trendy pro 21. století. Především je v módě podnikání v malém, kdy majitel venkovský dům pronajímá.
Chalupáři nemají žádný svaz a jejich dnešní počet se odhaduje jen těžko – že jich je stále víc, může dokazovat rostoucí počet čtenářů odborně zaměřených časopisů. Ne každý majitel chalupy se ale považuje za "chalupáře" v pravém slova smyslu, který bere svoji roubenku jako koníček.
"Mám chalupu. Jsem rád, že můžu jezdit někam, kde si nemusím ubytování nijak zařizovat a dobře to tam znám. Samozřejmě, že jinak s rodinou cestujeme i do ciziny, ale to se nedá dělat každý víkend," říká pětačtyřicetiletý Tomáš z Prahy, který má chalupu na Jablonecku.
Roubenka za 10 tisíc na týden
Chalupářství má i své nové trendy pro 21. století. Především je v módě podnikání v malém, kdy majitel venkovský dům pronajímá a díky tomu existuje populární způsob dovolené, kdy se rodina třeba na týden nastěhuje do chalupy, kterou má celou pro sebe a najde si ji v katalogu na internetu. Domy se dají pořídit i za 10 tisíc korun za týden a vejde se tam klidně několik rodin.
Ne každý majitel chalupy se ale považuje za "chalupáře" v pravém slova smyslu, který bere svoji roubenku jako koníček.
Kromě "nájemných chalup" se prosazují ještě dvě nové tendence. Dříve byla cesta do víkendového domku spojená s poněkud spartánským stylem života –mytím u pumpy a suchou toaletou. "Vymizelo chataření v surové podobě v domech bez zavedené vody a elektřiny. Lidé chtějí chalupy s koupelnou i bazénem," dodává Lžičařová.
Další novinkou jsou rekreační byty apartmány – byty budované pro lyžaře třeba v šumavských a krkonošských střediscích. Chalupáři ale mezi sebe jejich vlastníky odmítají plnohodnotně počítat.
Počet rekreačních domů
- 1970 ....................... 25 tisíc
- 1980 ..................... 104 tisíc
- 1991 ..................... 128 tisíc
- 2001 ..................... 170 tisíc
- 2011 ..................... 166 tisíc
Rozdělení podle krajů v roce 2011
- Střední Čechy ................... 33 tisíc
- Jižní Čechy ........................ 24 tisíc
- Vysočina ........................... 17 tisíc
- Královéhradecký kraj ....... 15 tisíc
- Pardubický kraj ................ 12 tisíc
- Liberecký kraj ................... 12 tisíc
Pramen: sčítání lidu, bytů a domů
