"Jako vítězná varianta je navržena velká spalovna s kapacitou mezi 100 až 150 tisíci tun spáleného odpadu za rok," upřesnil předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.
Na výběru konkrétní lokality se budou vedle krajských politiků podílet i komunální politici patnácti největších měst Vysočiny, která jsou členy Řídícího výboru Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNOV).
Vhodné lokality pro spalovnu jsou podle informací MF DNES města Žďár nad Sázavou a Jihlava. "Tyto lokality nikdo pevně neurčil, jsou pouze vytipované, teď je prostor k diskuzi. Zatím nebyly k dispozici odborné podklady k veřejné diskuzi," řekl místostarosta Jaromír Brychta.
Žďár nad Sázavou je podle něho náhradní variantou až čtvrtou v pořadí za třemi lokalitami v okolí Jihlavy. "Dva hnědouhelné kotle ve Žďasu by se nahradily kotli na spalování odpadu, zatím se o tom se Žďasem nejednalo," podotkl Brychta.
O spalovně budou jednat v patnácti městech kraje
Definitivní výběr lokality spalovny je stále v počáteční fázi. "Schválit navržené řešení musí zastupitelstva patnácti měst v Kraji Vysočina. Včetně Žďáru nad Sázavou a Jihlavy," upozornil krajský radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Ryšavý.
Tady může nastat patová situace, kdy některá ze zastupitelstev nepřijmou navrhované řešení. Pak přijde čas hledání kompromisu.
Toho bude potřeba i v případě, kdy nejvýhodnější varianta výstavby spalovny narazí například na odpor občanů v uvažované lokalitě. Nebo na rozpor se schváleným územním plánem.
Pak by se přešlo k výběru náhradní lokality pro výstavbu spalovny.
Odpad spálíme. A co s popelem?
Své výhrady k navrženému řešení výstavby spalovny už oznámili aktivisté ekologického hnutí Arnika. "Spálením odpady nezmizí, ale přemění se na odpadní plyny. Zůstane třetina hmotnosti v podobě popele," řekl Jindřich Petrlík.
Stejného efektu lze podle zástupců Arniky dosáhnout i jejich lepší recyklací a kompostováním bioodpadů.
Jako reakci na postup krajských politiků na Vysočině představili ekologičtí aktivisté z hnutí Arnika petici "Nespalujme, recyklujme". Pod petici chtějí získat desetitisíce podpisů. Podle iniciátorů petice nelze spalovny v České republice definovat jako obnovitelné zdroje energie, protože spalují výrobky z ropy, uhlí a dalších neobnovitelných surovin.
"Máme pocit, že politici jednají za zavřenými dveřmi a nemají zájem občany informovat," prohlásil ekologický aktivista Matěj Man.
