Prvním zvažovaným místem je Jihlava a tím druhým areál firmy Žďas ve Žďáře nad Sázavou. Tato společnost patří do skupiny firem Železiarne Podbrezová Group.
"Chceme jednat přímo s vlastníky Žďasu. Posíláme proto dopis do Železiarní Podbrezová," uvedl krajský radní Zdeněk Ryšavý.
Podle něho se nyní na kraji podrobněji posuzují dvě nejvhodnější varianty - Jihlava a Žďár nad Sázavou. Zatím se však nedá určit, které z obou měst by bylo pro spalovnu lepší.
V krajském městě přichází v úvahu až šest míst pro stavbu. Kupříkladu oblast Pístova či průmyslová zóna. "Vše se bude vyhodnocovat z pohledu dopravního zatížení i dalších okolností. Bude záležet i na přístupu měst," vysvětlil Ryšavý.
Spalovna by měla fungovat do pěti let
"Pokud by šlo všechno opravdu dobře, tak zahájení provozu spalovny by mohlo být v letech 2016 až 2017," dodal krajský radní Ryšavý.
Na Vysočině se vyprodukuje přibližně 683 tisíc tun odpadků ročně. Z toho asi 133 tisíc tun připadá na domácnosti a zbytek na firmy.
Spalovna má mít kapacitu kolem 100 tisíc tun zpracovaného odpadu ročně. Zařízení, které má přijít řádově na miliardy, zlikviduje odpady a zároveň se v něm bude vyrábět teplo a elektřina.
Podle žďárského místostarosty Ladislava Bárty by stavbě spalovny musela nejdříve předcházet podrobná debata s obyvateli města.
A starostka Žďáru Dagmar Zvěřinová by chtěla vědět, kdo a jak by miliardový projekt platil. Podle Ryšavého přichází v úvahu více variant financování. Jednou z nich je soukromý investor, který by se tím pádem dostal k lukrativnímu byznysu.
Další možností je vytvoření svazku kraje a obcí. Takové seskupení by se snažilo získat na stavbu obří dotaci.
