Šedesát let závodění v Brně: od jízdy v ulicích až po uzavřený okruh

Na jedné straně špičková současná motorka, na straně druhé šedesát let starý stroj. Konkrétně: třeba Aprilia RSV4 v. Jawa 350 2x OHC. Rozděluje je šedesát let. Spojují je závody na Masarykově okruhu, vítězství a legendární jména.

První motocyklové závody se na Masarykově okruhu jely už před jednašedesáti lety. Tehdy samozřejmě na přírodní trati, kde většina pádů končila zraněními, leckdy těžkými.

Přestože přímým pokračovatelem tehdejších motocyklových šampionátů je dnešní Grand Prix a kategorie MotoGP, koncepcí tehdejší závody odpovídají spíš "superbikům". Ty se do Brna vrací na víkend od 8. do 10. července.

První podobnost: technika

V roce 1950 se Evropa ještě stále vzpamatovávala z válečného utrpení a hospodářsky se pomalu vzmáhala. Vyvíjet motorku speciálně jen pro závody bylo nemyslitelné. Po válce se závodilo dokonce na upravených předválečných strojích. A i když o pár let později výrobci začali vyvíjet vlastní závodní stroje, vždy byla jejich základem sériová motorka.

Ital Agostinim na stroji MV - Agusta a Angličan Hailwood (Honda) v roce 1968

Ital Max Biaggi na Aprilii RSV4 při závodech Superbike v Brně v roce 2009

A to má tehdejší šampionát společné se současnými superbiky. I ty stojí na strojích, které si může každý motorkář koupit v obchodě. Max Biaggi třeba závodí na Aprilii RSV4, oblíbeném žihadle motorkářů po celé Evropě.

Druhá podobnost: legendární závodníci

Když Antonín Vitvar v roce 1950 vyhrál historicky první motocyklový závod na Masarykově okruhu, bylo mu šestačtyřicet. Z dnešního závodnického pohledu důstojný pán v letech. Závod však tehdy měřil několik set kilometrů a byl spíš vytrvalostní než rychlý.

Antonín Vitvar při závodech v roce 1950

Takoví matadoři, jako byl Vitvar (závodil pak ještě dva roky), sice v sérii Superbike nejsou, i tak je tam ale vyšší koncentrace třicátníků. A rozhodně to nejsou chlapi do počtu. Ostatně Max Biaggi, loňský mistr světa v Superbike, oslavil před týdnem čtyřicítku a nevypadá to, že by se chystal do důchodu. Při posledním závodním víkendu Superbike ve španělském Aragonu zvítězil a do Brna se chystá se stejnými ambicemi.

Příloha Masarykův okruh

Informace, zajímavosti a fotogalerie

Možná je to náhoda, ale legendární jezdci, kteří se "prozávodili" až do vyššího věku, bývají charismatičtí chlapíci. Platí to jak o zmiňovaném Biaggim, tak třeba o legendě českého motocyklového sportu Františku Šťastném. Ten svojí pověstnou výřečností okouzloval ženy ještě v době, kdy už byl opravdu v důchodovém věku a kvůli následkům mnoha těžkých pádů na motocyklu chodil o francouzských berlích.

Podobnost třetí: Masarykův okruh

V roce 1960 sice jezdci závodili na přírodní trati vedené skrz brněnské čtvrti a po běžných silnicích, zatímco ti současní jezdí už téměř čtvrt století po bezpečné uzavřené trati, nový Masarykův okruh je ale odkazy na svého předchůdce posetý.

V zatáčce u lomu si "ustlal" Francouz Thierry Espié se strojem Yamaha, zůstal nezraněn

Trať vedená skrz brněnské čtvrti a běžné silnice se změnila v bezpečně uzavřený okruh

Ten nejméně viditelný, zato pro závodníky nejdůležitější: Farinova zatáčka. Většina motoristické veřejnosti ji zná jako prudký oblouk ve stoupání na starém okruhu do Kohoutovic, kde těžce havaroval jezdec Guiseppe Farina a svým vozem zabil několik diváků.

Jen ti nejzasvěcenější vědí, že projektant nového Masarykova okruhu Jaroslav Suchý, "okopíroval" Farinovu zatáčku i na nové trati. Jedenáctá zatáčka ve stoupání k cílové rovince je potutelným odkazem na původní dráhu. A Jaroslav Suchý, který před pár lety zemřel, má za to v areálu nové trati svůj pomník.