"Nemůžeme otálet se změnami," řekl poslancům ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.
Oproti tomu opoziční sociální demokraté a komunisté protestovali proti dalšímu navyšování důchodového věku. Podle dosavadních pravidel by lidé narození v roce 1965 a mladší odcházeli do důchodu v 65 letech.
Vláda teď ale počítá s tím, že u mužů se bude i nadále zvyšovat věk pro odchod do penze o dva měsíce ročně, u žen narozených od roku 1956 se zrychlí zvyšování této věkové hranice dokonce na čtyři měsíčně ročně. Zcela sjednotit by se měl věk pro odchod do penze v roce 2041, kdy by lidé narození v roce 1975 měli možnost odejít do důchodu až jim bude 66 let a osm měsíců.
"Měli bychom vyčkat deset let a pak vyhodnotit situaci na trhu práce," odmítl tento plán koalice v parlamentní rozpravě místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Takzvanou "malou důchodovou reformou" vláda ale reaguje především na verdikt Ústavního soudu, který jasně řekl, že výše penze by měla více zohledňovat předchozí příjem člověka, který míří do penze. Ústavním soudcům se nelíbilo, že je zatím solidarita postavena nad zásluhovost.
Vláda na verdikt zareagovala tak, že upravila pravidla pro určování penze. Zhruba 20 procent budoucích penzistů bude mít penzi mírně vyšší než podle současných pravidel, 70 procent lidí, kteří půjdou do důchodu, naopak o něco nižší.
Zvyšovat důchody také napříště nebude moci vláda, ale bude to vyplývat automaticky ze zákona. Současná koalice tak chce zabránit tomu, aby některá z budoucích vlád nepodléhala pokušení dávat lidem na penze více peněz, než na kolik stát reálně má.
