O tom, který z vojenských újezdů by měla armáda opustit, se v resortu živě diskutuje už několik měsíců. Nyní je ale podle zdrojů deníku E15 rozhodnuto; namísto původně zamýšlených komplexů Hradiště či Doupov na Karlovarsku stojí před ministrem obrany Alexandrem Vondrou návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy ležícího na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje.
Vojenský újezd BrdyVojenský újezd Brdy, též Vojenský výcvikový prostor Jince, je třetím největším českým vojenským újezdem. Rozkládá se v západní části okresu Příbram. Rozloha je 260,08 km čtverečních. Žije zde 34 obyvatel. Asi 90 % území tvoří les, zbylou část využívá armáda. Vojenský prostor zde vznikal kolem roku 1927, od roku 1950 je vojenským újezdem. Na jeho území je šest cílových ploch - Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované jsou zakonzervované a nevyužívané. Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940-1945 a pak od roku 1950 dosud, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích. |
Vyplývá to z dokumentů, které deník E15 získal. Podle nich a zdrojů blízkých ministerstvu bylo rozhodování obtížné, jelikož generální štáb původně trval na zachování všech zabraných území. "Zhruba před dvěma měsíci bylo ve hře zřízení Národního parku Doupovské hory. Zrušením tohoto cvičiště by armáda ročně ušetřila 200 milionů korun," řekl deníku dobře informovaný úředník.
Ministr Vondra později informace upřesnil. Podle něj připravovaná bílá kniha obrany počítá s možností zrušit újezd v Brdech a posunout hranice ostatních újezdů. "Já nenavrhuji zrušit přímo újezd Brdy. Ale vojenských újezdů je příliš mnoho. Máme největší plochu újezdů na jednoho vojáka v Evropě a určitě chceme provést redukci," řekl Vondra.
Podle ministra je nicméně zrušení brdského výcvikového prostoru, kde měl podle původních plánů USA stát americký radar protiraketové obrany, jednou z nejzajímavějších možností. "Prostě radar nebude, tak můžeme uvažovat, že bychom Brdy kompletně zpřístupnili veřejnosti," vysvětlil.
Důvodem odklonu od původně navrhovaných území jsou podle zdrojů E15 velmi vysoké náklady na pyrotechnickou asanaci. Ty sice armádu neminou ani v případě Brdského újezdu, rozhodnutí má ale podle deníku i politická hlediska. Pro opuštění Brd sehrál roli i fakt, že je místo dobře dostupné z Prahy a dříve patřilo mezi velmi oblíbené rekreační oblasti.
Kolik bude případně zrušení újezdu a zmenšení těch ostatních stát, nebo kolik naopak státnímu rozpočtu ušetří, ministerstvo údajně vyčísleno nemá. "Finální analýzy ještě dokončujeme. Každopádně tu redukci chceme," dodal Vondra.
S návrhem zrušit vojenský újezd Brdy přišel generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita, který je zároveň šéfem majetkové sekce resortu. Zrušením Brdského újezdu armáda podle E15 ušetří 100 až 150 milionů ročně, zrušením tamní dělostřelecké posádky i více.
Konečně rozhodnutí hodlá úřad učinit ještě letos, jeho realizace potrvá podle ministra dva až tři roky.
Ztratíme tím unikátní kus přírody, varují ochranáři
Ne všichni jsou ale zpřístupněním území nadšení. Vojenský újezd je totiž paradoxně jednou z nejlépe fungujících ochran přírody. Ten Brdský je navíc z tohoto pohledu považován za skutečně unikátní. Ochranáři namítají, že ho lidé po jeho zpřístupnění nenávratně poškodí.
Brdy skrývají krásnou přírodu i hradyArmáda je otevírá jen na víkend |
Část vojenského újezdu Brdy armáda zpřístupnila již v roce 2007, kdy resort za vedení Vlasty Parkanové dovolil turistům podívat se až ke známým Padrťským rybníkům. Prostor armáda otevírá jen na víkend, už nyní se ale podle ochranářů výskyt lidí v oblasti na přírodě nenávratně podepsal. Například tím, že poprvé za mnoho staletí zde loni nezahnízdili vzácní ptáci jako čáp černý či orel mořský.
Mnozí za zpřístupněním vojenského újezdu Brdy vidí i lobbistické zájmy. Dlouhou dobu se zde mnoho firem snaží vybudovat rekreační, lyžařská a jiná sportovní centra, zatím ale neúspěšně. To se ale podle odpůrců zrušením újezdu změní.
Nyní je v Česku celkem pět vojenských újezdů. Největší z nich je Hradiště na Karlovarsku s rozlohou 330 kilometrů čtverečních, následuje Libavá u Olomouce (327 km čtverečních), třetí největší jsou Brdy, následují Boletice v podhůří Šumavy s 220 kilometry rozlohy a nejmenším vojenským územím je Březina severně od Vyškova s rozlohou 158 kilometrů čtverečních.
