Oproti roku 2009 se v součtu v roce 2010 narodilo v regionu o 157 dětí méně, když jich celkem na svět přišlo 6 748. Začínají se tak potvrzovat prognózy statistiků, které kraji i celé republice věští úbytek dětí a stárnutí obyvatelstva.
"Domnívám se, že jde o začátek konce takzvaného babyboomu. Jde o přirozený vývoj, který kopíruje demografické křivky. Nyní se do věku potencionálních matek dostávají ženy z populačně slabších ročníků. A tomu bude odpovídat i klesající počet narozených dětí," mínila krajská analytička Mária Dvořáková s tím, že do budoucna jde o nevyhnutelnou záležitost.
Jediná nemocnice v regionu, kde se oproti roku 2009 loni narodilo více dětí, byla v Přerově. Celkem šlo o 548 chlapečků a 497 děvčátek, což bylo o 24 dětí více než o rok dřív, kdy porodníci pomohli na svět 1 021 dětem.
Ženy narozené v sedmdesátých letech z velké části odrodily. I když se věkové rozpětí těhotných zvětšilo - a otěhotní dvacátnice, třicátnice i ženy kolem čtyřicítky - tolik jako v předchozích letech jich už, zdá se, nebude.
Kromě Přerova ubylo novorozenců všude, někde i o desítky
Ačkoliv se statistici pojmu babyboom vyhýbají, při pohledu na čísla je zřejmé, že za poslední dvacetiletí patřilo několik předchozích let z pohledu počtu novorozenců v regionu k těm nejvydařenějším.
Novorozenci v Olomoucirok...narozených dětí 1989.........................2 146 zdroj: FN Olomouc |
Ilustrovat to mohou čísla z porodnice Fakultní nemocnice Olomouc. Tam se v loňském roce narodilo 2 162 dětí. Jen o čtrnáct méně než v roce 2009.
Šlo už o čtvrtý rok v řadě, kdy se počet narozených přehoupl přes dvoutisícovou hranici. Tu při pohledu do tabulek překonal už jen v "devětaosmdesátém".
Byť jsou výkyvy v počtu novorozenců v posledních letech minimální, křivka půjde směrem dolů. "V příštích letech očekáváme obdobný stav, či spíše pokles počtu novorozenců," hodnotí situaci primář dětského oddělení Šumperské nemocnice Miroslav Musílek.
Tamní lékaři a sestry byli loni u porodů 516 chlapečků a 514 holčiček, tedy celkem 1 030 dětí. Což je o 19 méně než v roce 2009. "Čísla, která jsou při srovnání porodnic z jednotlivých okresů jako na houpačce, jako by kopírují i demografickou situaci v daném regionu," podotkla Dvořáková.
Krize i omezení porodného počet dětí příliš neovlivní
Což potvrzuje primář jesenického porodnického oddělení Antonín Kořenek. Předloni tu porodníci pomohli na svět více než čtyřem stovkám miminkům.
To je ale minulost. "Narodilo se tu přesně 363 dětí. Jesenicko je v rámci kraje specifické už jen s ohledem na rozlohu okresu a počet jeho obyvatel," upřesnil Kořenek. Situace v okrese nahrává spíše odchodům mladých lidí jinam než zakládání rodin.
JAK SE V OLOMOUCKÉM KRAJI RODÍ DĚTInemocnice Šternberk Prostějov Olomouc Přerov Jeseník Šumperk celkem zdroj: FN Olomouc, Agel, Jesenická nemocnice |
Nižší čísla do svých statistik si loni zapsali i v prostějovské porodnici. Pomohli na svět celkem 1 093 dětem, přičemž vedla v poměru 561 ku 532 děvčata nad chlapci.
"V loňském roce se narodilo o čtyřicet dětí méně než v roce 2009. Uplynulý rok byl ale bohatý na porody dvojčátek, kterých se narodilo celkem patnáct," dodala mluvčí zdravotnického holdingu Agel Hana Szotkovská.
Celkem 1 055 dětí se od loňského ledna do konce prosince narodilo v Nemocnici Šternberk, přičemž tady "vedli" novorození kluci nad holkami jen o devět.
"Nejplodnějším obdobím byl v uplynulém roce měsíc březen a červen, kdy na svět přišlo 103 a 102 dětí," dodala vrchní sestra porodnicko-gynekologického oddělení Věra Nesrstová.
Podle Dvořákové by se ale do odhodlání lidí plodit potomky neměla promítnout nynější ekonomická krize ani vládní omezení porodného. "Je sice předčasné situaci hodnotit, ale myslím si, že kdo se rozhodně mít dítě a chce jej, tak jeho rozhodnutí nějaká vládní omezení nezmění," mínila Dvořáková. I když je možné, že bude sílit skupina jedináčků.
