Čelákovická rodačka Michaela Uhrová působila na právě skončeném mistrovství světa v Karlových Varech jako televizní spolukomentátorka.
"Lidé se mě často vyptávali, jak to zvládnu. Ani já nevěděla, co se mnou udělá, že nemůžu být na hřišti. Ale cestu holek do finále jsem prožívala, jako kdybych byla s nimi v týmu," řekla usměvavá rozehrávačka.
Že jste se nevešla do nominace, to vás však zpočátku mrzelo, nebo ne?
Z toho by byl smutný snad každý. Domácí šampionát, a navíc před takovou kulisou, jakou vytvořili diváci v Karlových Varech, to je něco fantastického.
Proč vás trenér Lubor Blažek nevybral do týmu? Hrálo roli to, že nyní působíte "jen" ve Strakonicích?
To si nemyslím. Spíš za to mohly zdravotní problémy. Prošla jsem plastikami kolen a moje nominace by asi nebyla oprávněná. Doufám, že tuhle sezonu odehraju bez potíží a o návrat do reprezentace se poperu.
Světového šampionátu jste se i přes absenci v nominaci aktivně účastnila – jako televizní spolukomentátorka. Jak se vám to líbilo?
Poprvé jsem si to vyzkoušela už loni na mistrovství Evropy v Lotyšsku. Tehdy jsem byla dlouho součástí týmu a věděla jsem hodně zákulisních informací. V televizi si na mě vzpomněli i letos. Ve Strakonicích už ale trénujeme, takže jsem letos mohla jen o víkendech.
Chválili vás vaši televizní kolegové?
Ano a nejen ti. Pochvaly přišly i od lidí, o kterých si myslím, že by mi na rovinu řekli, kdyby to bylo špatné. Komentování mě hrozně bavilo.
Tak už aspoň víte, co budete dělat, až skončí vaše aktivní kariéra.
Jasně! Budu basketbalová expertka jako Michal Ježdík.
Po finále jste navštívila oslavu hráček v Grandhotelu Pupp. Nedostihl vás tam stesk, že vy medaili na krku nemáte?
Já si ji na chvilku půjčila. Byla moc krásná. Celé mistrovství jsem hrozně prožívala. Na komentátorském stanovišti nebo v roli divačky jsem měla daleko větší nervy, než kdybych byla na palubovce. Okousala jsem si všechny nehty.
Pocházíte z Čelákovic. Vracíte se tam ještě?
Pravidelně. Mám tam i byt a jednou bych chtěla v Čelákovicích trénovat.
