"Média mluví o devíti milionech rublů (asi 5,6 milionu Kč) a v zásadě je to reálná suma," citoval list Izvestija mluvčího hospodářské správy Kremlu Viktora Chrekova.
Ten odmítl nabídku proslulého italského designérského studia Pininfarina a za pár měsíců a několik desítek milionů eur vypracovat projekt nové ruské limuzíny na podvozku ZIL. "Zvládneme to svými silami," tvrdí Chrekov, podle něhož moskevská továrna už pracuje na zadání z Kremlu.
Husákova limuzínaO zilu, který sloužil na Pražském hradě, čtěte ZDE |
Nadpozemské schopnosti* Mercedes S 600, ve kterém loni vyvázl z pokusu o atentát prezident autonomního Ingušska na severním Kavkaze, stál přibližně 600 000 eur (skoro 15 milionů Kč). * Loni na apríla obletěla svět smyšlená zpráva moskevského tisku, který se rozepisoval o fantastických schopnostech Medveděvovy limuzíny, schopné prý odolat i menšímu jadernému výbuchu, protože titanová střecha je prý stejně odolná jako tankový pancíř. A nikoho nezarazilo tvrzení, že ve výbavě bájného vozu ruského prezidenta je i sprchový kout. |
Karoserie a skla nového ZILu by měly odolat střelbě ze samopalů i odstřelovačských pušek a pneumatiky by i v případě proděravění kulkami a střepinami měly být schopné odvézt státníka do bezpečí.To se má týkat hlavně chystané limuzíny, v továrně má však vzniknout současně i kabriolet určený pro vojenské přehlídky.
Z moskevské továrny od poloviny 80. let vyjíždějí limuzíny ZIL 41047, jejichž karosérie silně připomíná "ameriky" 70. let minulého století. Vůz váží 4,1 tuny, s pancéřováním více než pět tun. Pohybovat se smí jen na kvalitnějších vozovkách, které nesmějí protínat tramvajové a železniční koleje.
V Rusku už přes sto let existuje instituce nesoucí jméno "garáž zvláštního určení", kterou založil v roce 1907 dvůr cara Mikuláše II. a parkovaly v ní vozy určené výhradně pro monarchu. Přežila války a revoluce, ale krátce po rozpadu Sovětského svazu ji opustily vozy domácí výroby. Od dob Borise Jelcina ruští prezidenti používají reprezentační vozidla cizích značek, samozřejmě vyrobené s ohledem na moderní státnické potřeby. Putin i Medveděv ale ve svých garážích parkují i sovětské veterány.
Automobilka ZIL (Zavod Imeni Lichačova) vznikla v roce 1916 jako AMO (Moskevská automobilová společnost) a vyráběla hlavně náklaďáky. V roce 1931 dostala do názvu Stalinovo jméno (ZIS) a o pět let později začala vyrábět první sovětský sedmimístný reprezentační vůz ZIS-101. Tichou inspirací byl sovětským konstruktérům americký Buick.
Po Stalinově smrti získala továrna dnešní jméno, které ji dal automobilový konstruktér Ivan Lichačov. Kromě aut vyráběla i vojenskou techniku, jízdní kola nebo ledničky. Po rozpadu SSSR prošla továrna těžkým obdobím hospodářského propadu. Dnes drží hlavní majetkový podíl moskevská radnice.
Někteří ruští experti však stále pochybují, že ruský nástupce kremelských limuzín skutečně spatří světlo světa a argumentují, že výroba v řádu desítek kusů ročně by sotva mohla být rentabilní. Jiní komentátoři však upozorňují, že u aut pro nejvyšší představitele nejde o rentabilitu, ale o prestiž.
zilSedmimístná limuzína se nabízí ve dvou provedeních, kratší měří 5,75 m a delší 6,33 m. Víc než třítunové auto pohání osmiválcový motor o objemu 7,68 litru s výkonem 315 koní, který řídí třístupňová automatická převodovka na zadní kola. Moskevská automobilka uvádí, že zily umějí jezdit přes 190 kilometrů v hodině, chlubí se měkkým pérováním a odhlučněním. 
ZiL-41047 Limousine Ve specifikaci vozu je psáno, že je určen pro provoz na silnicích první a druhé třídy s pevným podkladem při teplotách od +40 do -40 stupňů Celsia. |
