"Plánujeme snížit slevu na dani u těch, kteří pobírají důchod," řekl Drábek v rozhovoru. "Opatření je součástí koaliční dohody. Považuji to za nezdaněný další příjem, pro nějž nevidím žádný závažný důvod," dodal Drábek pro MF DNES.
Pro daňového poplatníka, důchodce i nedůchodce, činí sleva 24 840 korun ročně. Díky ní drtivá většina pracujících penzistů žádné daně neplatí. Museli by totiž vydělávat přes 13 800 korun měsíčně.
O kolik by se sleva snížila, však zatím nemá jasno ani Drábek, ani ministerstvo financí, které má daňovou problematiku na starosti. "V tuto chvíli žádný podrobnější materiál nemáme, na bodech z koaliční smlouvy se začíná pracovat," uvedl mluvčí ministerstva Jakub Haas.
Myšlenku více zdanit důchodce koaliční dohoda obsahuje, ale o slevě na dani nemluví. "Senioři pobírající starobní důchod a zároveň mají příjmy ve výši přesahující trojnásobek průměrné mzdy budou muset tyto příjmy zdaňovat," píše se v ní.
Je to diskriminace, tvrdí důchodci
Do koaliční dohody se formulace dostala na žádost Věcí veřejných. "Chtěli jsme, aby senioři, kteří pobírají trojnásobek průměrné mzdy, nesměli pobírat důchod po dobu, co pracují," vysvětlil Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj a vládní vyjednavač za VV.
Nejasnou formulaci vysvětlil nedávno pro Právo premiér Petr Nečas – danit se mají důchody u těch, kteří zároveň pracují a vydělávají více než 70 tisíc měsíčně. Už dnes jsou zdaňovány důchody nad sumu 24 tisíc korun měsíčně. To se týká maximálně stovek lidí. Nově by se tedy přihlíželo nejen k výši důchodu, ale i pracovního příjmu. Opět nepůjde více než o stovky důchodců.
Eráru to tak mnoho nepřinese. Pokud by příjem nad 70 tisíc korun měsíčně mělo například 500 důchodců a každý z nich by platil na dani z důchodu například pět tisíc korun (museli by tedy mít důchod 33 tisíc měsíčně), státu by to přineslo pouhých 2,5 milionu korun.
"Nestojí to za to uvádět do koaliční smlouvy, nepřinese to podstatné zdroje," myslí si Vít Samek, předseda Legislativní rady ČMKOS a člen poradní skupiny pro důchodovou reformu.
Zvýšit daně považuje Oldřich Pospíšil, předseda Svazu důchodců a sám pracující důchodce, za diskriminační. "Náklady jdou nahoru, důchody se loni nevalorizovaly. Lidé jsou trestáni za to, že jsou důchodci a že jsou nuceni pracovat," říká rozhořčeně.
Pracující důchodci už dnes daní své příjmy stejně jako ostatní poplatníci a mají nárok na stejné daňové slevy. Stejně platí i sociální a zdravotní pojištění.
"Součástí pojistného je i odvod na státní politiku zaměstnanosti, přitom důchodce nemůže podporu v nezaměstnanosti čerpat," upozorňuje Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů, zatím nedůchodce. V rámci mezigenerační solidarity to však považuje za přijatelné.
Práce nově zvýší důchod
Ještě do loňska se pracujícím důchodcům sociální odvody ani nepromítaly do výše důchodů. Nově se jim za každý rok práce zvýší důchod o 0,4 procenta. Mají také druhou možnost – brát při práci poloviční důchod. Ten se jim zvedá rychleji, o 1,5 procenta za půl roku.
Proč se koalice snaží důchodce v práci omezit? "Díky tomu, že mají jistý příjem, tedy důchod, mohou nabídnout nižší cenu práce. Z pohledu liberální logiky je to nefér vůči trhu: ostatní jim nemohou konkurovat," soudí Samek. "Dumpingu cen práce to stejně nezabrání," oponuje Pospíšil.
Podle informací z Českého statistického úřadu bylo na konci loňského roku v Česku 140 tisíc pracujících důchodců. Číslo meziročně kleslo o více nž 50 tisíc, neboť v době propouštění bylo nejsnazší se lidí z této skupiny zbavit. Zejména díky tomu, že až do loňska směli uzavírat pracovní poměry jen na dobu určitou a maximálně na rok. Od ledna toto omezení padlo.
