Parta kolem osobité zpěvačky Dolores O’Riordan vznikla v roce 1989 a během několika let dosáhla obrovského úspěchu.
Debutové album Everybody Else Is Doing It, So Why Can’t We? (1993) se singly Linger a Dreams nasměrovalo zcela nepřipravenou kapelu do světové špičky rocku. A ta se v ní udržela deset let, než se rozhodla pro "zdravotní pauzu". "Měli jsme toho už plné zuby," říká kytarista skupiny Noel Hogan. "Jeli jsme v podstatě 15 let v kuse bez pořádného volna. Už se to nedalo vydržet."
Nejhůře situaci snášela křehká zpěvačka Dolores O’Riordan, která byla tváří kapely The Cranberries. Velká vytíženost, stres a tlak se na ní podepsaly ve formě těžkých psychických problémů. "I kdybychom my ostatní chtěli tehdy v kariéře pokračovat, kvůli Dolores bychom to stejně museli vzdát. Bylo naprosto jasné, že by to s ní jinak špatně dopadlo," dodává Hogan.
Od filozofie ke společnému hraní
Jedna z nejúspěšnějších kapel poslední dekády minulého století si dala pauzu. Média spekulovala, že na neurčito, což v hudební branži často znamená napořád.
Šest let se členové skupiny věnovali svým sólovým projektům, přičemž na očích byla opět především Dolores a její sólové album Are You Listening?... K tomu, že se zase dali dohromady, nepřímo přispělo jmenování zpěvačky čestnou patronkou Filozofické společnosti Univerzity v Dublinu v roce 2009. Pozvala tehdy kapelu, aby si při té příležitosti společně zahráli. A tam se všichni čtyři členové domluvili, že
to zkusí znovu.
"Už několikrát předtím jsme podnikli v tomto směru různé pokusy, ale nepovedlo se to, protože vždycky někdo neměl čas," vysvětluje Hogan. "Nebylo to tedy tak, že bychom spolu nemluvili – byli jsme neustále v kontaktu, jen nenastala ta správná chvíle k tomu, abychom se dali znovu dohromady. Až teď. Když jsme se sešli osobně, bylo snazší se na něčem konkrétním dohodnout."
Snadný návrat do starých kolejí
"Nikdy nepadlo slovo konec," říká Hogan. "V médiích se psalo ledacos, ale my jsme pauzu brali stoprocentně jako dočasnou, potřebovali jsme si odpočinout, dohnat jiné povinnosti, věnovat se vlastním projektům, srovnat si život," vysvětluje.
Jakmile začali The Cranberries znovu fungovat, vše se prý až překvapivě snadno vrátilo do starých kolejí. "Nehráli jsme spolu šest let, ale rychle to všechno naskočilo zpátky, jako kdyby žádná přestávka nebyla," tvrdí Hogan.
"Ta sehranost a hudební porozumění jsou přesně takové, jaké bývaly v našich nejlepších časech. A samozřejmě všechno momentálně probíhá v daleko větší pohodě."
Kapela si chce pro tentokrát pohlídat, aby se znovu nedostala do stresujícího kolotoče. "Nemusíme už nikomu nic dokazovat, chceme si užívat vydobyté pozice a hrát si pro radost," plánuje kytarista.
V Ostravě zaznějí i novinky
Nově nabytou energii předvede kapela i na hudebním festivalu Colours of Ostrava. Návštěvníci se dnes večer mohou těšit nejen na největší hity The Cranberries, ale i na ukázky ze dvou sólových alb Dolores O’Riordan (loni v létě vydala to druhé s názvem No Baggage), a dokonce i na nové písničky.
"Během probíhajícího turné už jsme stihli napsat pár skladeb, tak si je rovnou testujeme na publiku," vykládá Hogan. "Pokud půjde všechno podle předpokladů, myslím, že bychom s novým albem mohli jít do studia někdy po Vánocích.
