Karlu Škrétovi se v těchto letech věnuje rozsáhlý vědecký projekt Národní galerie podpořený grantem z takzvaných norských fondů. Díky projektu se například podařilo dohledat neznámá Škrétova díla nebo poopravit jeho životopisné detaily.
Pro výstavu se podařilo shromáždit některá dosud neznámá díla. Nevědělo se například, že k oltářní malbě zobrazující sv. Serváce umístěné v zámku v Mníšku pod Brdy existují dvě kresby. Jednu z nich se podařilo nyní najít v jedné galerii v malém městě v Nizozemsku, řekl Vít Vlnas z NG.
Škréta žil v 17. století, učebnice dosud uváděly rok narození 1610, projekt ale naznačil, že se mohl narodit něco dříve, možná v roce 1608. Historikům se totiž podařilo nalézt v archivech dosud nepublikované informace, zejména jeho svědecké výpovědi ze soudních procesů.
Podařilo se také identifikovat portrétovaného muže na Škrétově obraze ze 40. let 17. století zvaného Podobizna tzv. Bramberga z Brambergu. Obraz je ve vlastnictví NG. Údaj o jméně šlechtice na obraze se objevilo v jedné publikaci v polovině 19. století, pak už se přepisovalo z jedné knihy do druhé.
Přišlo se na však na to, že žádní Brambergové neexistují. Klíčem k identifikaci muže byl na plátně obtížně viditelný erb. Na základě uměleckohistorického a archivního průzkumu se podařilo určit měšťanskou rodinu Hesseliů, která byla roku 1636 povýšena do vladyckého stavu.
Zjistilo se, že portrétovaný není členem fiktivního rodu Brambergů z Brambergu, pravděpodobně se jedná o Šimona Hynka Hesselia Czetwingera z Czetwinebergu, řekla Lenka Stolárová z NG.
Více informací k projektu lze nalézt na internetových stránkách www.skreta.eu. Chystá se také vydání několika publikací o Škrétovi, na webu bude brzy k dispozici rozsáhlá databáze znalostí o Škrétovi, jeho díle a době.
Výstava v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně se bude konat od 26. 11. 2010 do 10. 4. 2011. Vystavena budou Škrétova díla z Česka, ale také ze zahraničí (z Německa, Rakouska nebo Spojených států).
Vedle prací samotného Škréty budou moct návštěvníci vidět obrazy jeho syna Karla Škréty ml., práce Škrétových žáků a dílenských spolupracovníků i díla některých jeho známých a přátel, s nimiž se potkal v Německu a v Itálii.
