Obraz z Týnského chrámu bude totiž součástí výstavy Škrétových obrazů ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu, která začne 26. listopadu.
Dílo má rozměry 4,37 na 2,65 metru, což je zhruba polovina squashového hřiště. Sundání plátna bude proto velkou akcí. Připravuje se tým restaurátorů, kteří budou dohlížet na bezpečnost obrazu.
Obraz se navine na válec
"Ve středu ráno se začne stavět lešení a zhruba kolem desáté dopoledne by se mělo plátno začít sundávat. Je to ohromné dílo a bude potřeba je navinout na přepravní válec," popisuje akci šéf restaurátorů Národní galerie Petr Kuthan.
Plátna Karla Škréty mají ohromnou cenu, a proto Kuthan nechtěl prozradit, kde se budou připravovat, některá i restaurovat před samotnou výstavou.
"Plátna budeme připravovat na místě, které nemohu z bezpečnostních důvodů prozradit. Aby nebyly kostely, které plátna dosud zdobí, po dobu výstavy holé, na místo každého obrazu připevníme jeho tisk jako náhradu," prozradil alespoň něco málo ze zákulisí stěhování Kuthan.
Díla se dochovala tak, jak byla původně vystavena
Největší plátno z Týnského chrámu bylo podle kurátora chystané výstavy Víta Vlnase významné a prestižní i pro samotného autora Karla Škrétu. Inspiraci nacházel hlavně u italských mistrů, se kterými se znal i osobně, jedním z nich byl například Tizian.
"Zajímavostí plátna Nanebevzetí Panny Marie je určitě to, že ačkoliv je v chrámu od roku 1649, tak ještě o pět let později inkasoval Škréta doplatek za postavy, které na plátno postupně domalovával," řekl Vlnas.
"Soubor všech oltářních obrazů, které jsou v chrámu, se dochoval ve svém původním umístění. A právě monumentální Nanebevzetí Panny Marie z roku 1649 bylo vůbec první dílo, které Škréta kostelu dodal," uvedla mluvčí Národní galerie Petra Jungwirthová.
