V poledne jedenáctého února vychází lobbista Radovan Novotný z vily podnikatele Jiřího Štopla, v ruce drží tašku s milionem korun. Peníze před chvílí vytáhl Štopl z trezoru a Novotný se chystá nasednout s nimi do auta a odjet. To už mu nevyjde. V brněnské městské části Ivanovice jej totiž vzápětí zatýká policie, která průběh "předávací" schůzky monitorovala a bankovky měla označeny.
vývoj kauzy
|
Na to, proč policie nenechala peníze doputovat až do rukou starosty, se ani nelze zeptat - na případ platí přísné informační embargo. Vysvětlení poskytuje redakci při osobním setkání podnikatel Štopl, který plánuje v Žabovřeskách se svým společníkem Petrem Hoskovcem centrum stavět a upozornil policii, že byl požádán o "výpalné".
"Nechtěli Novotného nechat s těmi penězi vůbec nasednout do auta, protože pak by mohl kdykoliv tvrdit, že mu je tam někdo strčil," říká, co ví od policistů. Vzhledem k tomu, že policie měla bankovky označeny, nezní toto vysvětlení příliš logicky.
První domluva nejasná
Trhlin v logice vykazuje aféra, v níž skončil Novotný s Kvapilem ve vazbě, víc. Nezpochybnitelný je ovšem fakt, že lobbista Novotný, který se živí zařizováním různých povolení, peníze od Štopla chtěl a přijal. Jenže za co vlastně? A bylo to skutečně pro Kvapila?
Nabízíme vám rekonstrukci událostí, které předcházely převzetí milionu korun v ivanovické vile. Redakce vychází z přepisů schůzek, které si Štopl tajně nahrával, a z výpovědí jednotlivých aktérů.
V lednu se sešel občanský demokrat Petr Zoufalý v kavárně se svým kamarádem Jiřím Štoplem. Ten mu vyprávěl o projektu Sonocentra a o nutnosti dodat na žabovřeskou radnici jakousi dopravní studii.
Pokud Zoufalý policii nezalhal, nabídl Štoplovi telefonní číslo na svého dalšího kamaráda, lobbistu Radovana Novotného, který má na zařizování podobných věcí živnost. Štopl zavolal, Novotný telefon nevzal a ozval se zpět o něco později.
Následovala první schůzka mezi Novotným a Štoplem, o níž však neexistuje žádný záznam a Novotný o ní dosud nepromluvil. Lze se tedy opřít jen o verzi Štoplovu, který nahlásil, že po něm Novotný požadoval úplatek pro Kvapila, jinak že radnice do chystaného projektu "hodí vidle".
Co se však na schůzce skutečně odehrálo, jasné není a nikdy nejspíš nebude. V té době byl Kvapil už nějakou dobu na zahraniční dovolené a vrátil se z ní až poté, co se odehrála i další setkání mezi Novotným a Štoplem. O těch už záznam existuje.
Dva, dva a šest nul
Chvíli po osmé hodině ranní 20. ledna přichází do kavárny centra Platinium Radovan Novotný, u stolku už na něj čeká Štopl. A na barovém pultu leží krabice, v níž je schovaná kamera. Časovač nařízený Štoplem spouští nahrávání.
A přichází klíčový moment. Po větách, které navazují na předešlou schůzku, zvedá Novotný dva prsty na levé ruce, vzápětí na pravé a říká: "Dva, dva." Štopl se ptá, o jakých řádech je řeč, a dozvídá se, že jde o "šest nul". Po krátkém handrkování pak Novotný slevuje ze čtyř na dva miliony.
Ze šestistránkového přepisu však neplyne, k čemu by měly peníze sloužit. "On to chtěl tu částku jakoby za cca dva dohromady, jako i za to, co bylo, i za to, co je teď, to byl hloupej vtip," říká Novotný, když slevuje ze čtyř na dva.
O chvíli dřív vyřkl dokonce Kvapilovo jméno. "Budeme se normálně domlouvat, jako ty vazby k tomu Alešovi." Kvapil je přitom stále mimo Brno. "Tak sakum pinkl kultura za dva, dobrý," kývá Štopl a požaduje seznam lidí, které ta částka "vykryje".
Projekt nedrhl
"Brno je vesnice a některé věci se prostě ví, tuší. Vykryje to všechny ty, kteří by teoreticky mohli vznášet připomínky i odvolání jakýkoliv, nároky na tu záležitost teď i do budoucna." Zda si tedy Novotný žádá peníze za případné lobbistické služby, kterými by projekt dovedl do konce (na jiném místě se mluví o tom, že až do kolaudace), nebo skutečně na úplatky, není jednoznačné.
Problémy chystanému projektu totiž dělali spíše nájemníci z domů okolo stavby než radnice - tam byl naopak průběh projektu bez zádrhelu. O nájemnících koneckonců mluví i Štopl na schůzce, kterou si po návratu starosty vyžádal v jeho pracovně.
Den předtím, než se 27. ledna spustilo nahrávání i v kanceláři Kvapila, proběhla mezi Novotným a Štoplem ještě jedna schůzka. Záznam o ní však zatím neexistuje, podle důvěryhodných informací je zvuk špatně nahraný a nelze jej použít.
A z výpovědí a odposlechů plyne i další věc. Že Kvapila na radnici navštívil hned po návratu z dovolené Štoplův společník Petr Hoskovec a dozvěděl se, že je s projektem vše v pořádku. Největší otazník tak visí nad tím, zač by vlastně měl být úplatek poskytnut.
Ať je to keš
V pracovně starosty už Štopl nahrával jen zvuk, kameru s sebou nemá. A začíná mluvit o nájemnících ze Žižkovy ulice, kteří se stavbou kulturního centra nesouhlasí.
"Já chápu, že když jim za dva miliony koupím třeba dva byty, nebo za čtyři, oni se odstěhujou, tak to máme vyřešený. Ale já musím najít ten rozdíl, jestli platíme za to, že nám někdo pomůže, nebo, neuražte se, nebude škodit."
A říká starostovi, že slyšel, že se "to" týká i jeho. "Že se to týká radnice," opravuje ho Novotný. Vzápětí si Štopla odvádí z pracovny pryč, protože na starostu čekají další návštěvníci. Novotný nabízí Štoplovi, ať částku dvou milionů ještě sníží. Štopl slíbí, že se poradí se společníky a dají si vědět.
Z následujících dvou schůzek redakce nesmí kvůli "náhubkovému zákonu" citovat, protože jejich nahrávání už řídila policie. Lze pouze shrnout, že na jednání 5. února v kavárně Platinia si Štopl s Novotným plácli na milionu korun, aniž opět jasně vyplynulo, zač přesně peníze jsou.
Novotný tak může na chystaném výslechu vyrukovat s verzí, že šlo o peníze za jeho služby lobbisty, aniž z nich chtěl něco Kvapilovi dát. A že se chtěl jen pokusit zkrátit svou daň.
Navíc se na této předposlední schůzce, po níž už následovalo jen monitorované předání peněz, mluví i o způsobu platby. A to, že fakturace je "hovadina" a že je to lepší v "keši", překvapivě neříká Novotný. To naznačuje, že Novotný původně upřednostňoval platbu přes fakturu, což verzi o úplatku může zpochybnit.
Přepis schůzky v kanceláři u KvapilaKvapil: U nás jako postupujeme, řekl bych, velmi systémově. Máme vytipovaný nebo vydefinovaný rozvojový lokality, v kterých něco obec tam zpracuje jakousi dokumentaci. A pak se čeká, kdo do toho prostoru prostě vstoupí a pak tam má tu podporu, včetně vlastně nějakých vazeb na obecní pozemky a tak dál. A jde vlastně o to, aby se nikdy potom ty věci nerozředily. Jak se to rozředí, někdo si tam něco někde postaví, pak už to překáží zase dalšímu rozvoji, čili tady se snažíme postupovat takovým systémovějším krokem, no. Novotný: No a já oslím můstkem do toho bych hned zase vstoupil v rámci toho našeho..., protože jsme tady vlastně kvůli Platiniu, potažmo vlastně té nově vybudované... Štopl: Říkejme tomu třeba Sono, objekt Sona. Kvapil: To se tak nazývá... Štopl: Dobře, jestli tedy můžu, protože já asi, když jsem jen hloupý investor, žiju celkem v domnění a pana Kocmana, kterej zase nám dělá managing té stavby, hm, celkem prověřuju. A on mně tvrdí, že ten náš projekt Sono, že by byl až tak špatně nachystán, že snad ani tak není, bylo tady potřeba nějaký doplnění, to myslím, že jsme doplnili. Kvapil: Ta dopravní část, no... Štopl: Ano, čili, hm... Já se teda ještě chci zeptat. Jedna věc je to asi, vždycky bude názor pana Kocmana třeba, že to bylo nějak, vy říkáte nějak, nechme tak a teď se bavme o tom novým, protože ta částka je za celek, ano? Nelze určit, zda odpovídá Kvapil, nebo Novotný: Jo. Štopl: A, takže v čem teda, my to máme zaplatit za nějakou pomoc, že jo? Kvapil nebo Novotný: Ano. Štopl: Jo, v čem by teda u toho nového tak spočívala. Jo, třeba já nevím, jak nám pomůže, když někdo přesvědčí lidi ze Žižkové, aby se nevodvolávali. Já chápu, že když jim za dva miliony koupím třeba dva byty nebo za čtyři, oni se odstěhujou, tak to máme vyřešený. Jo, ale rozumíte mně. Já budu dokonce upřímnej, jo, já musím najít ten rozdíl, jestli platíme za to, že nám někdo pomůže, nebo, neuražte se, nebude škodit. Kvapil nebo Novotný: Jo. Štopl: Jo, protože já si myslím, když mám nějakou stavbu. Když bych šel proti územnímu plánu, kdyby tam žádný hotel nebo takovýto objekt nemohl vůbec být. Ale co já chápu, tak vlastně ono to není třeba v rozporu s územním plánem, jasně že tam bude spousta vyjadřovaček, ale dělali jsme hygienicky, nejsu teda odborník, ale v tomhle celkem pan Kocman i s jeho manželkou, který kolem toho běhají... nad... dáváme si s tím načas, nadlouho se to dělalo, já žiju v domnění, že to máme celkem dobře připravený, rozumíte, jo. Kvapil nebo Novotný: Jo. (...) Novotný: Já tam budu dávat nějaký materiály a potom..., takže sice pan starosta tam je jako by je pan starosta, ale to není otázka pana starosty... To je otázka prostě širšího... Kvapil: ... názoru. Novotný: Názoru a to, že se to někomu líbí nebo nelíbí, vod toho jsou úředníci, ale těm se to taky nemá co líbit. Akorát řeknou ano, podle... Kvapil: ... zákona. Novotný: Zákona je tady maximální výška, si teď vymyslím 15 metrů, odstupová vzdálenost podle zákona je šest metrů od... pozemku a vymýšlím si... Ta samospráva prostě tady tenhle zákon nemá, ten se tvoří v těch hlavách samosprávy a od toho je to územní řízení, čili vono to hrknout jen do té technické stránky věci... To je prostě jen jedna část problému, ale není to tahle ta druhá část problému. A vy tady máte vlastně fungovat, jste tady vítáni, to určitě ano, to jako každej investor, kterej něco buduje, je tady vítanej. Ale budujete "v rámci" si tady nějakou pozici na delší trať a snad tady ty strany, který tady teď jsou v rámci koalice, což je ODS a sociální demokracie, tak člověk nemá nikdy říkat nikdy, že, nebo něco, jo, ale... dal. |
