Vyloučeni z placení jsou totiž rodinní příslušníci a lidé, kteří už s drahami nejsou propojeni, například po odchodu do důchodu.
U Českých drah panovaly velké obavy, že firmu přijdou režijky na daních až na několik stovek milionů korun. Na jízdenku totiž jezdí 200 tisíc osob, z toho zaměstnanci tvoří jen zhruba 30 tisíc.
Dráhy o nových pravidlech nic nevědí a už třetí měsíc vyčkávají, jestli se podaří zákon zrušit a ony pak nebudou muset řešit, kolik odvést na DPH. „O pokynu nevíme. Týden je nicméně krátká doba, abychom mohli věc zhodnotit,“ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Když odbory nebojují za sebe
A zatímco se vyhrožuje stávkou, doplatek daně na režijní jízdenky po odborářích nikdo nežádá. Zákon jej totiž požaduje po Českých drahách, neboť DPH z benefitů musí odvést zaměstnavatel.
„Není jasné, za koho zaměstnanci bojují. Dodanění je problém zaměstnavatelů. Těm, kteří mají uzavřené kolektivní smlouvy, to totiž spadne do nákladů,“ vysvětluje daňová konzultantka Jaroslava Hanková z firmy Apogeo.
Změna zákona se dotýká benefitů, které zaměstnanci dostávají v podobě levnějšího zboží a služeb od firmy, v níž pracují. Pracovníci se mohli těšit hned ze dvou výhod. Z levnější ceny a také z nižší daně – státu totiž odváděli DPH jen ze snížené ceny výrobků. To bylo nespravedlivé vůči ostatním daňovým poplatníkům, protože obyčejný zákazník, který si totéž zboží koupil, musel státu zaplatit daň se vším všudy.
V případě režijních jízdenek tak zaměstnanci drah odvádějí státu na DPH jen dvacetikorunu (platí 200 Kč za režijku), zatímco normální cestující s roční jízdenkou (v první třídě) platí daň 2 200 Kč. Nešlo tedy o chybu v zákoně, jak nyní odboráři uvádějí, ale pouze o srovnání podmínek pro všechny daňové poplatníky.
Zákon loni prošel hladce parlamentem za podpory všech stran. Dnes levicoví poslanci tvrdí, že neví, pro co hlasovali, a stěžují si, že je vláda oklamala. V návrhu zákona totiž poradci premiéra, kterým velí někdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář, napsali, že se daně z benefitů budou pohybovat jen v řádu desítek milionů korun. Ministerstvo financí přitom odhaduje miliardu korun.
Na rozdíl od drah, kde zřejmě o věcech rozhodují odboráři a ne vedení, se s novým zákonem většina firem v republice potichu popasovala. Dopravní podniky v Praze a v Plzni vzaly náklady na sebe.
Vlastník podniku, hlavní město Praha, se tak připravil o zhruba 5,5 milionu korun, Plzeňany přišly benefity na zhruba 200 tisíc korun navíc. „Platí u nás čtyřletá kolektivní smlouva, podmínky v ní nemůžeme jednostranně měnit,“ říká Michal Kraus, ředitel Plzeňských městských dopravních podniků.
