Podle ministerstva obrany přispívá takzvaná Střednědobá koncepce působení České republiky v operacích v zahraničí k "vytváření systémového prostředí pro stabilitu a dlouhodobější výhled při plánování operací a definuje základní oblasti, v nichž předpokládá Česká republika v horizontu let 2011-2013 působit".
Češi by tak měli v roce 2012 zopakovat své nasazení v Litvě, kde se stíhačkami JAS-39 Gripen chránili vzdušný prostor. Pobaltské státy totiž nemají vlastní nadzvukové letectvo. - přečtěte si více o minulém nasazení českých letců v zahraničí
Operace v Afghánistánu a Kosovu budou pokračovat, ale druhá zmíněná dozná dle ministerstva blíže neupřesněné "utlumení v souladu s celkovým aliančním přístupem k misi KFOR".
Velkou změnou má být změna schvalování misí v parlamentu z jednoletého cyklu na dvouletý. "Praxe ukazuje, že tato (roční) perioda není dostatečná, a to zejména z hlediska přípravy personálu, plánování, politické transparentnosti vůči spojencům a v neposlední řadě také kvůli ekonomickým aspektům," zdůvodnil to ministr obrany Martin Barták. Taková změna ovšem potřebuje souhlas parlamentu.
Výsledek "zimní války" o mise
Právě diplomatickým obratem "politická transparentnost" se Barták dotkl tahanice, která se na přelomu loňského a letošního roku o mise strhla ve Sněmovně.
Opoziční ČSSD zkoušela svou podporu zahraničním operacím vyhandlovat za zrušení poplatků ve zdravotnictví. Vojáci dokonce nějakou dobu museli působit v provizorním mandátu, který jim dala vláda, a akutně jim hrozilo rychlé stažení z operací a mezinárodní ostuda. ČSSD argumentovala tím, že vláda nepředložila materiály k misím k prostudování včas.
ZIMNÍ VÁLKA O VOJÁKYParoubek je prý sobecký vrah, Topolánek sprostý cynik |
Mise na rok 2010 proto schválila vláda - už ne Topolánkova, ale Fischerova - ve značném předstihu už v červenci 2009.
