Pomiňme pro tuto chvíli situaci, kdy jste skončili v posteli v alkoholovém úletu po jednom mejdanu a následně jste se oba svorně shodli na ukončení těhotenství. Nechtěné a neplánované těhotenství však pořádně zacloumá i zajetým, dlouhodobým vztahem. Proto je dobré seznámit se s tím, čemu se v takové situaci vyhnout a na co naopak vsadit.
Vše proberte od A do Z
V první řadě se smiřte s tím, že o tom, zda se stanete, nebo nestanete otcem, rozhodne především ona. Je v podstatě úplně jedno, co si myslíte o interrupcích, zda jste smířeni s otcovskou rolí nebo dostáváte jen z té představy kopřivku. Konečné rozhodnutí bude pouze na vaší partnerce. Vážný problém pak nastává v okamžiku, kdy nijak zvlášť nestojíte o dítě, ale zároveň nechcete ztratit ani ji.
"I když máte možná pocit, že máte zcela jasno a dítě nechcete, rozhodně neuškodí, když si uděláte čas sami pro sebe a pokusíte si představit obě dvě varianty spolu s plusy i minusy, které by s sebou potenciálně nesly," radí psycholožka Eva Malá.
Vezměte v úvahu své životní priority, cíle a plány. Zapadá do nich dítě? Lze je skloubit s rolí rodiče, nebo se absolutně vylučují? Možná zjistíte, že představa rodinného života není úplně vyloučená.
"Těhotenství a později narození dítěte poznamená partnerský vztah víc než cokoli jiného," říká Eva Malá. "Žádná jiná životní událost neklade na partnery takové požadavky ohledně zodpovědnosti, respektu i schopnosti uzavírat kompromisy."
Nejste si jisti, že chcete váš vztah takové zátěži podrobit? Nejprve se jí zeptejte, jak to vnímá ona a co si o tom myslí. Jednak nebudete vypadat jako arogantní sobec, a navíc si tak vymezíte prostor, zjistíte, na čem jste a čím případně můžete argumentovat.
Volte slova!
Poté, co se vypovídá, přijde okamžik, kdy budete muset kousnout do kyselého jablka a říct, co si o tom všem myslíte vy.
"I v případě, že vidinou rodičovství nejste nadšeni, volte pečlivě slova a v žádném případě se neunáhlujte k výrokům, kterých byste později mohli litovat," varuje psycholožka.
"Pokud se zpočátku budete vyjadřovat o nenarozeném dítěti nelichotivě, nebo mu dokonce budete dávat vulgární jména, váš vztah to poznamená v každém případě. Ať už se rozhodnete si dítě ponechat nebo těhotenství ukončit. Stále mějte na paměti, že jde o vaše dítě, nikoli o obtěžující věc."
Těhotné ženy jsou navíc rozněžnělé a pod vlivem hormonů, takže vaše přítelkyně bude pochopitelně reagovat mimořádně citlivě i na skutečnost, pokud budete dítě odcizeně nazývat jako "to".
Nedávejte falešné naděje
Na druhou stranu ale nemá význam balit vaše skutečné pocity do růžové vaty a slibovat jí věci, které nehodláte nikdy plnit. Jestliže jste přesvědčeni o tom, že se na roli otce necítíte a nechcete se o to ani pokoušet, řekněte to na rovinu.
"Nejhorší, co můžete v této situaci udělat, je dávat své partnerce falešné naděje," upozorňuje psycholožka. "Vaše partnerka si zaslouží vědět, na čem je a do jaké míry může s vaší podporou počítat."
Uvědomte si, že otcovství je stav trvající až do konce života. Pokud víte, že nebudete schopni (nebo nechcete) dítě vychovávat, čím dřív to své partnerce sdělíte, tím dřív se podle toho bude moci zařídit a hledat jiné řešení. To vás samozřejmě nezbavuje zodpovědnosti a povinností, které budete muset plnit, vyjasníte si však v rámci svého vztahu pozice.
Na svém stanovisku trvejte a snažte se držet rozhovor v konkrétní rovině. Výčitky, obviňování nebo citové vydírání vás oba jen znechutí a nikam neposunou.
"Právě v této situaci je víc než kdy jindy nutné stanovit si jasná pravidla a domluvit se, jak budete fungovat v budoucnu. V každém případě si však neustále opakujte, že vaše dítě by nemělo vaše případné spory vůbec pocítit," zdůrazňuje psycholožka.
