PRVNÍ DOJMY: Na nového Pottera neberte malé děti a obrňte se trpělivostí

Režisér David Yates se po úspěchu s Fénixovým řádem pustil do další části potterovské ságy. A novinka Princ dvojí krve pod jeho vedením přinesla opět velmi dobrý výsledek, který ale kazí občasné nelogičnosti a úmorná délka.

Na šestého filmového Pottera by nebylo moudré brát malé děti. Hrozí totiž, že roztřesené a vylekané potomky bude muset už krátce po začátku filmu zodpovědný rodič vyvést ze sálu za límec a uklidňovat je slovy, že to byl jen film a že noční můry určitě do týdne odezní.

Jenže tím pádem by dospělý divák (shodně s dospívajícími) přišel o kus výtečné filmařiny. Režisér předchozího Fénixova řádu David Yates totiž na Princi dvojí krve potvrdil, že velké plátno plné fantazie a nezřídka i svižné akce zvládne.

Navíc umí pracovat s atmosférou, napětím i příběhem, což ostatně také patřilo mezi hlavní přednosti Fénixova řádu. Jenomže - Fénixův řád ve filmu zhustil osm set stran knižní předlohy do necelých dvou hodin. V Princi dvojí krve udělal režisér z šesti set stran dvě a půl hodiny.

A chvílemi je to opravdu moc, přepálená stopáž v důsledku ubírá na bodech. Během celého filmu se navíc, v souladu s tradičním úvodním průletem kolem loga Warner Bros., přes plátno valí těžké bouřkové mraky, jedna zlá událost stíhá druhou a jakýkoli náznak humoru je vzápětí přetlučen něčím temným.

Přímo a po hlavě

Navíc zejména v první polovině filmu - s výjimkou úvodního náletu na Londýn - Yates občas neukočíruje tempo. Jistě, milostné eskapády dospívajících studentů jsou roztomilé a často i velmi vtipné, profesor maskující se za křeslo také pobaví, nicméně dramaturgové společně se střihači si mohli bez problémů dovolit radikálnější zásahy.

V druhé polovině, odstartované úžasně natočeným útokem Smrtijedů, pomahačů pána zla Voldemorta, na rodný dům Harryho nejlepšího kamaráda Rona, ale film nabere tempo a až do konce ho neztratí. V samotném závěru ho naopak ještě zrychlí.

Ani tady se divák neubrání srovnání s Fénixovým řádem - Yatesův rukopis totiž dostává jasné kontury, ve vypjatějších momentech a akčních sekvencích neztrácí čas a diváka vrhá přímo do víru dění, bez přípravy a po hlavě.

A v už zmíněném finále navíc pracuje s čistými, ničím neodlehčenými hororovými postupy korunovanými vzorovou "lekačkou", za kterou by se nemuseli stydět ani tvůrci nejlepších duchařských thrillerů.

A stejně jako předchozí film, i tento občas srazí logická díra ve vyprávění či necitlivý střih. Nemluvě o tom, že celá pointa o Princi dvojí krve vyzní do ztracena, aniž by se divák neznalý předlohy dozvěděl odpovědi na základní otázky - proč a co to znamená?

Ve výsledku se totiž - vyjma faktu, že se s touto linkou téměř vůbec nepracuje, jen se o ní sem tam někdo zmíní - dozvíme pouze, kdo to ten Princ dvojí krve je. Což je na film nesoucí název Harry Potter a Princ dvojí krve vada dosti podstatná.

Po správné cestě

Herecké vybavení potterovského ansámblu je standardně dobré, matadory typu Michaela Gambona, Maggie Smithové či Alana Rickmana není vlastně ani třeba zmiňovat. Za celou dobu, co s Potterem žijí, si našli v postavách pevné stylizace a svědomitě se jich drží.

Zato pubertální eskapády ústřední trojice nechtěně odhalily, kdo má na víc než být "tím, co hrál v Potterovi". Rupert Grint coby Ron Weasley je přirozený talent, proti kterému Daniel Radcliffe coby Harry a Emma Watsonová jako Hermiona občas nechtěně působí jako dorost neuměle koketující s "machou" zkušených bardů.

Nováčkem šestého dílu je profesor čarodějných lektvarů Horác Křiklan, kterého tradičně spolehlivý Jim Broadbent vykreslil jako lehce potrhlého sběratele cenných studentských trofejí, který se rád zbaví tíživého tajemství - ovšem vědomě až v pravou chvíli.

Princ dvojí krve navíc může diváka nechat neukojeného. Plní podobnou úlohu, jakou měl v trilogiích Matrix či Piráti z Karibiku prostřední díl. Hodně se v něm vysvětluje a vlastně nemá konec. Divákům prostě nezbývá než čekat, co bude dál.

NEŽ BUDE FILM, PŘEČTĚTE SI KNIHU

Stoprocentní hodnocení závěrečné části knižní septalogie podle MF DNES

Radovat se z toho, že zatím nejlepší potterovský film Vězeň z Azkabanu získal sobě rovného "kolegu", na místě stále není. Ano, Yates si před dvěma lety u Fénixova řádu jasně určil cestu, vydal se po ní a na Princi dvojí krve přes přepálenou stopáž dokázal, že zvolil správně.

Jenže to, co dokázal režisér Vězně z Azkabanu, mexičan Alfonso Cuarón, tedy zadaptovat předlohu příjemně drze, bez kompromisů, navíc jí dodat auru něčeho neuchopitelného (chtělo by se říct až magického), Yates zatím ještě úplně nezvládl. Naštěstí má ještě dva pokusy.

FILMOVÝ HARRY POTTER PODLE IDNES.CZ

Kámen mudrců (2001)
Rutinér hollywoodských rodinných komedií Chris Columbus natočil podle první knihy solidní, svižnou dětskou podívanou, u které netrpěli ani rodiče.
Hodnocení iDNES.cz: 70 %

Tajemná komnata (2002)
Columbus dostal díky úspěchu Kamene mudrců na starost i díl druhý. Bohužel, byl to, byť nijak extrémní, kvalitativní sestup dolů s přepálenou stopáží.
Hodnocení iDNES.cz: 60 %

Vězeň z Azkabanu (2004)
Zatím nejlepší díl série - hutnost, s jakou mexičan Alfonso Cuarón valil svůj snímek opentlený ledovým dechem mozkomorů, zatím zůstala zůstává nepokořena.
Hodnocení iDNES.cz: 80 %

Ohnivý pohár (2005)
Škoda že režiséru Mikeu Newellovi slibné finále návratu lorda Voldemorta proteklo mezi prsty na úkor prvků teenagerovské komedie, jinak Ohnivý pohár není vůbec špatný.
Hodnocení iDNES.cz: 60 %

Fénixův řád (2007)
Původně televizní režisér David Yates se prvního setkání s Potterem zhostil se ctí, byť ho evidentně nenatočil pro děti. Fénixův řád je totiž spíš psychologický horor než cokoli jiného.
Hodnocení iDNES.cz: 70 %

HARRY POTTER A PRINC DVOJÍ KRVE
rodinný/pohádka/fantasy/horor, 140 minut, český dabing
režie: David Yates, hrají: D. Radcliffe, R. Grint, E. Watson, J. Broadbent, M. Gambon, M. Smith, A. Rickman
Hodnocení iDNES.cz: 70 %