"Každý, kdo se vcítí do pozice Jana Fischera, tak si sám po pravdě musí říct, že by se také snažil vydobýt nějaký prostor od samého začátku. Když to neudělá teď, tak by opravdu na několik příštích měsíců mohl být jedině loutkou," říká Jakl.
Nedělá to Fischer po dohodě s Václavem Klausem? Neponoukal ho prezident, aby se "pochlapil"?
Nevím, jestli ho v tom nějak pobízel. V každém případě měl s ním několik rozhovorů a říkal, že to nemůže být vláda letní nebo loutková, jak ji někdo shazuje. Prezident několikrát řekl, že to musí být vláda plnohodnotná.
Nikoliv pasivní, která bude milostivě čekat, až se všichni na nějakém úkolu shodnou. Pokud bude mít vláda vlastní operační prostor a bude fungovat sebevědomě, prezidentovi by to určitě nevadilo, naopak.
Oč podle vás jde, že stranám tak vadí tři vyměněná jména z patnácti?
Politické strany mají v jednotlivých resortech velmi hmatatelné konkrétní zájmy. A ty jsou v jejich očích uplatnitelné jedině přes konkrétní figury, o nichž si myslí, že tam ty zájmy odpracují. Když tam bude někdo jiný, tak už tam nedosáhnou.
Možná, že tomu Fischer chtěl zabránit, aby mu strany do resortů takhle sahaly přes hlavu. Prostě personální záležitost je důležitá s tím, jakou misi lidé mají plnit a jaké zájmy v konkrétních kauzách mají hájit.
Premiér nechce být loutkou a cítí, že ve spoustě věcí se bude muset rozhodovat sám, nebude moci běhat za svými instalátory. Bude muset konat. K tomu chce mít nějaké možnosti, prostor, páky.
Co říkáte hrozbám Topolánka a Paroubka, že vládu nepodpoří?
To je zase naopak jejich pochopitelná hra. Chtějí dovnitř svých stran vyslat signál, že svoji kůži neprodávají lehce, že se snaží uplatnit nějaké zájmy. Myslím ale, že si to nakonec třikrát rozmyslí, aby potápěli republiku do chaosu odepřením důvěry vládě. To jsou vyjádření, jimiž dávají najevo, kdo je tady pánem.
tři scénáře dalšího vývojePrvní je, že Jan Fischer vsadí na konfrontaci se stranami, "odmítne" roli jejich loutky a bude trvat na svém. I s tím, že riskuje, že nezíská důvěru ve Sněmovně. Ovšem i bez ní se dá vládnout, ale jen v případě, že mu to umožní Klaus a nejmenuje vzápětí po "popravě" Fischerovy vlády v parlamentu jiného premiéra. Druhá možnost, ta, která by se nejvíc líbila stranám, je, že Fischer ještě couvne. Bude poslouchat ODS, ČSSD a případně i zelené a vrátí se k původním nominacím, které od stran dostal. Tedy že finance povede kandidát ODS Tomáš Uvíra, průmysl Ivo Pěgřímek navržený ČSSD a spravedlnost Daniela Kovářová, se kterou přišla ODS. "Za situace, kdy politické strany deklarují nesouhlas s navrženou vládou, jsem připraven vyvolat jednání, které by vedlo k východisku z daného stavu," připustil včera Fischer, že by se ještě mohl s ODS, ČSSD a zelenými dohodnout. Připomněl zároveň šéfům stran, že když ho postavili do čela vlády, slíbili mu, že konečný výběr bude na něm. Jenže podle Paroubka je to jinak. "Dohoda byla, že když se mu nějaké jméno nebude zdát, navrhnou mu strany jiné, a ne že si vybere jména úplně sám," zdůraznil šéf ČSSD. Když se Fischer se stranami nedohodne, stáhnou podle Paroubka sociální demokraté i ty nominace do vlády, které nový premiér akceptoval. A Fischer by pak musel hledat několik dalších jmen. Paroubka si Fischer nenaklonil, přestože na poslední chvíli akceptoval jeho kandidáta na ministra kultury, ředitele České filharmonie Václava Riedlbaucha. Ještě je tu třetí, trochu divoká možnost – že se strany s Fischerem nedohodnou a zároveň ho přesvědčí, aby vrátil pověření sestavit vládu. Musel by dát demisi, a tak bychom v Česku měli už dva předsedy vlády v demisi – Topolánka a Fischera. Vládla by dál Topolánkova vláda. Otázka je, dokdy. |
