Majitelé horských penzionů a hotelů si letos stěžují víc než v minulých sezonách, že ubývá klientů. Zájem o zdejší hory je podle nich v létě malý. Přemysl a Petra Taterovi z Mlýna u skály v Deštném v Orlických horách také připouštějí, že je hostů méně. Ale snaží se, aby se k nim ti, kteří jednou přijeli, vraceli.
Jak obstát v konkurenci, když o letních prázdninách míří spousta lidí spíše než do tuzemských kopců k moři? "Je třeba nabízet dobré služby, vylepšovat a vytvořit domácí pohodu," říká Petra Taterová. Spolu s manželem Přemyslem koupili v roce 2000 v Deštném v Orlických horách památkově chráněný, zhruba dvě stě let starý bývalý mlýn, který byl později přebudován na tkalcovnu. S partou tří řemeslníků se pustili do oprav tak, aby na jejím konci stál objekt, který mohou pronajímat, mít v něm místo pro své víkendové bydlení a zároveň zachovat jeho starou krásu.
Taterovi nejsou zdejší, bydlí u Hradce Králové, kde provozují ještě obchod se starožitnostmi. "Máme rádi staré věci. Už před listopadovou revolucí jsme jezdili na burzy a kupovali je. Po roce 1989 jsme začali v tomto oboru podnikat," vyprávějí. V jejich mlýně je to znát. Pokoje jsou zařízené starým nábytkem. Jako byste se ocitli v minulých stoletích. Žádná plastová okna a plovoucí podlahy. "Snažili jsme se restaurovat z minulého vybavení a zařízení co nejvíc," říká Přemysl Tater. U jídelního stolu sedíte na staré dřevěné lavici, čaj si můžete uvařit na původních kachlových kamnech, a po dřevěné podlaze lidé ve mlýně chodili už celá století předtím. .
. ProfilTaterovi začali podnikat od počátku devadesátých let. Začínali nejprve s jedním, pak se dvěma obchody se smíšeným zbožím na vesnici. Později se začali věnovat obchodování se starožitnostmi. Před rokem 1989 byli zaměstnáni v administrativních funkcích, například v OÚNZ v Hradci Králové a ve Fotochemě. Přemysl Tater vystudoval vysokou školu, obor zaměřený na ekonomiku vnitřního obchodu, manželka Petra střední školu. |
Historie nestačí
Už sama historie domu by mohla být velkým tahákem, díky kterému by Taterovi neměli mít teoreticky o návštěvníky nouzi. Ale kdyby se spolehli jen na ni, možná by dopadli jako mnoho jejich konkurentů, kteří živoří před krachem nebo si jen taktak vydělají na provoz.
"Lidé už dávno nejezdí do hor vybaveni batohem a vlněnými ponožkami v pohorkách," konstatuje správce chalupy Václav Hála. "Chtěli by klid a krásu hor, ovšem se zábavou a službami pražského Václaváku," říká s nadsázkou. V objektu je proto sauna, před ním ohniště a krb, nový vyhřívaný zakrytý bazén a hřiště na volejbal a jiné míčové hry. "Museli jsme pořád na přání hostů vyjednávat kurty ve vedlejší chatě, tak jsme si řekli, že bude jednodušší udělat si vlastní," uvádí.
Chybějí služby
Taterovi podobně jako další majitelé penzionů či apartmánů se jinak nemají v Deštném příliš o co opřít. Chybějí tu totiž další služby, které návštěvníci hor hledají. Sedačková lanovka, která by je přiblížila k cestě na nejvyšší zdejší horu Velkou Deštnou, v létě stojí, vozíky leží naskládané u dolní stanice.
Restaurací je tu sice několik, zato bar či diskotéku, kde by bylo možné posedět třeba do rána, hledají turisté marně... "Co je snad nejhorší a těžko pochopitelné, v Deštném není ani bankomat, což je ostudou všech zdejších peněžních ústavů,“ říká Přemysl Tater. Doufá, že se snad nějaká banka přece jen vzpamatuje a bankomat tu postaví. "To například v sousedním polském Zielenci to ‚žije‘ i v létě, bankomat tam mají přímo na chodníku, nehledě na obrovskou, ale vkusnou stylovou horskou novou výstavbu," dodává.
Středisko, do kterého v zimě jezdí zejména méně nároční lyžaři nebo rodiny s dětmi kvůli dobrým sjezdovkám, připomíná v létě ospalou díru, přestože okolí je plné zajímavých turistických tras, malebných zákoutí a krásných vyhlídek do kraje.
A co kdyby zdejší podnikatelé spojili síly a vytvořili silnou turisticky zajímavou obec? Taterovi kroutí hlavou, nic takového tu zatím nefunguje. "Neumíme to, nevíme, kde a jak bychom měli začít," krčí rameny. Podpora turistického ruchu podobná například té rakouské totiž ve zdejších krajích zatím nefunguje.
Přesto Taterovi svým horám věří
S pomocí hypotéky a správce Václava Hály, kterému žádné řemeslo není cizí, si kousek od vleků postavili ještě jednu roubenou chalupu, kterou také nabízejí k pronájmu. "Sehnat hosty dá mnohem větší práci než dřív," konstatuje Přemysl Tater. Jak říká, musí být stále "on-line" připojený k internetu, aby nepropásl v systému cestovních agentur, kde je registrovaný, poptávku po ubytování. "Je to velmi náročné na čas, jsem pořád přibitý k počítači, ale bez internetu jako bychom nebyli. Většina hostů přijíždí právě díky němu," uzavírá.
