Potvrdil to i nedávný průzkum serveru eBid.co.uk, který hledal nejoblíbenější hračku všech dob.
Kdo vyhrál – tamagoči, PlayStation nebo GameBoy? Zapomeňte na ně: před všemi hi-tech vymazlenými produkty vyhrála právě nestárnoucí mechanická puzzle. Nebyla ovšem jedinou hračkou ze "starých časů", která zabodovala: druhé místo sice obsadil první domácí počítač, ovšem na třetí se (před GameBoy) prodralo "prehistorické" jo-jo.
Z Maďarska do celého světa
Šestistrannou kostku o rozměrech 3x3x3 segmenty vymyslel v roce 1974 maďarský sochař a architekt Erno Rubik. Nebyl první, už o čtyři roky dříve přišel s vynálezem kostky 2x2x2 Larry Nichols, zatímco však jeho kostku držely pohromadě magnety, ta Rubikova byla tvořena soustavou do sebe zapadajících plastových dílů, které umožňovaly levnější výrobu.
První várka hlavolamu se pod názvem Magická kostka objevila v hračkářstvích v Budapešti v roce 1977 a už o dva roky později její výrobce podepisuje smlouvu s firmou Ideal Toys, aby se s kostkou vydal na západní trhy.
Ty dobývá už pod názvem Rubikova kostka v roce 1980: od té doby se jí přitom po celém světě prodalo více než 300 milionů kusů.
Matematická alchymie…
Hysterie kolem hádanky, která zná na 43 252 003 274 489 856 000 kombinací, dosáhla vrcholu v roce 1983, ovšem s nástupem internetu přišel její revival. Síť sítí přinesla desítky stránek vysvětlujících, jak přijít rébusu šibalského architekta na kloub, a vytvořila rozvětvenou on-line komunitu, jejíž posedlost kostkou si s generací osmdesátých let v ničem nezadala.
V roce 2002, dvacet let po prvním mistrovství světa ve skládání Rubikovy kostky, se koná velká soutěž v Dánsku, která stojí u zrodu nové vlny zápolení ve skládání kostky na čas.
A zápal nových bojovníků přinesl i vylepšování technik, jak si s výzvou poradit v co nejkratším čase: metoda Davida Singmastera, která spatřil světlo světa už v roce 1981, našla své konkurenty v postupu Jessiky Fridrichové, Larse Petruse či Ryana Heise.
… s příchutí atletiky
Pokud jste patřili mezi ty, kdo po mnoha marných pokusech rezignovali a pekelnou kostku nakonec sklesle odložili na poličku v dětském pokoji, můžete jen nevěřícně kroutit hlavou: ano, nejenže kostku lze skutečně složit – ale dokonce v čase, během něhož jste měli problém složit jen jednu z jejích stran.
Neuvěřitelný byl už výkon vítěze prvního mistrovství světa v Budapešti, vietnamského studenta Minh Thaie (22, 95 s), ovšem propracované techniky výsledný čas ještě notně zkrátily.
Aktuální rekord drží Edouard Chambon, kterému se v únoru letošního roku podařilo vypořádat se s hádankou za pouhých 9,18 sekundy.
K turnajům se přitom přistupuje se vší vážností: všichni soutěžící skládají identicky rozházenou kostku, platí přísná pravidla… a možným poraněním zápěstí a prstů při urputném otáčení hlavolamem se předchází promazáváním kostky speciálními lubrikanty.
Dost práce i pro počítač
Doba se však od éry pana Rubika přece jen změnila – a intervence moderních technologií se nevyhnula ani jeho hádance. Lidskému mozku přišly v honbě za "ideálním" postupem na pomoc počítačové programy.
Letos v dubnu tak matematik Tomas Rokicki ohlásil, že Rubikova kostka může být složena, bez ohledu na původní nastavení, pouhými dvaceti pěti otočeními, čímž snížil rekord z loňského roku o jeden pohyb.
Nebyl to však on sám, kdo se s hlavolamem potýkal: pomáhal mu počítač o 8 GB paměti, jemuž trvalo vyluštění zadání kolem 1 500 hodin.
