JAK SE MARS PŘIBLÍŽIL K ZEMI - INFOGRAFIKA
Vidět je na jihu coby nejjasnější bod noční oblohy. "Pouhým okem či dalekohledem ale nebude vidět jen dnes, nýbrž celý podzim," upozornil astronom Petr Bartoš.
Mars je podle různých výpočtů nejblíž Zemi za posledních 40 až 70 tisíc let.
Rudá planeta se přiblížila na vzdálenost 55,7 milionu kilometrů. Další srovnatelné přiblížení podle výpočtů některých vědců nastane v roce 2287.
Mars bude vidět týdny
K pozorování dalekohledem jsou nejvýhodnější podmínky zhruba do poloviny září. Před pražskou Štefánikovou hvězdárnou se po večerech tvoří dlouhé fronty.
|
KDE HLEDAT MARS |
|
Mars vychází po půl deváté večer na jihovýchodě těsně nad obzorem, kolem druhé hodiny ranní spatříte Mars na jihu asi 25 stupňů nad horizontem a zapadá po šesté hodině ranní na jihozápadě. Po celou noc je nejjasněším objektem noční oblohy. |
Spokojení odcházeli z hvězdárny manželé Gubínovi. "Nečekala jsem žádný velký zázrak. Člověk si ale něco představuje a ono je to nakonec takové konkrétnější," řekla paní Gubínová, které se Mars zdál spíše oranžový než červený.
"Viděla jsem červenou kouli. Hezkou," shrnula dojem z pozorování sedmiletá
Jana Řeháková.
Za dobrým výhledem do pouště
Zkušení pozorovatelé tvrdí, že vůbec nejlepší místo je v pouštních oblastech. Několik hvězdáren v amerických státech Nevada a Arizona navíc nabízí špičkové vybavení. Ne náhodou byla z arizonské Lowellovy observatoře objevena planeta Pluto.
Méně náročným zájemcům o vesmír poslouží i obyčejný dalekohled, kterým je nyní možné spatřit spodní bílou polární čepičku, rudé planiny, tmavé prohlubně či písečné bouře.
Detaily zachytí Hubble
Obzvlášť detailní snímky poskytne lidem dosluhující Hubbleův teleskop. "Snímky se pravděpodobně dostanou do astronomických učebnic," soudí Jim Bell z Cornellovy univerzity.
|
NEJLEPŠÍ SNÍMKY MARSU |
|
Hubbleův teleskop dnes pořídí několik fotografií, první z nich už je vidět na serveru www.hubblesite.org. Záběr Marsu v místě maximálního přiblížení server zveřejní kolem 13. hodiny českého času. Snímky by měly být během dne k vidění i na www.space.com. |
Záběry z Hubbleova teleskopu jsou nejdřív uloženy do jeho vnitřní paměti, odkud jsou vyslány do Goddardova vesmírného leteckého střediska v Marylandu nebo vesmírného vědeckého institutu v Baltimoru, který snímky zveřejní.
Američtí astronomové vysílají na Mars rádiové signály, jejichž odrazy poskytnou zpřesňující informace o povrchu planety.
Na Marsu bude živo
Na oběžné dráze kolem Marsu krouží americké sondy Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Na přelomu roku dorazí ke čtvrté planetě sluneční soustavy evropská sonda Mars Express s britským přistávacím modulem Beagle 2.
Pokud se mu podaří úspěšně dosednout na povrch planety, bude tu hledat vodu, jakékoli stopy života a provádět důkladný geochemický rozbor. USA vysílají dva pojízdné roboty Spirit a Opportunity. K Marsu míří i japonská sonda Nozomi.
Na Mars poprvé dosedl americký Pathfinder v červenci 1997. Potvrdil, že na planetě byla voda a podnítil velké naděje, že tu mohl být i život. Před několika dny ale nové snímky ukázaly, že planeta byla nejspíš vždy příliš ledová a pustá.
Obdivovatelé Marsu přesto sní o tom, že lidstvo jednoho dne planetu osídlí. Organizace Mars Society uspořádala před pár dny v Oregonu mezinárodní konferenci o možnostech využití Marsu, které se zúčastnili i vědci a astronauti.
 Chlapec v maltském městě Sliema pozoruje dalekohledem planetu Mars. (25. srpna 2003) |
 Snímek Marsu pořízený vesmírným Hubbleovým teleskopem 11 hodin předtím, než se planeta ocitla v nejmenší vzdálenosti od Země za posledních zhruba 60.000 let. Dvě planety sluneční soustavy se v této konstelaci ocitly 27. srpna v 11:51 SELČ, kdy byly od sebe vzdálené 55,760.220 kilometrů. |
 Návštěvníci brněnské hvězdárny pozorují obraz planety Mars, která se dnes ocitla v nejmenší vzdálenosti od Země za posledních zhruba 60.000 let. (27. srpna 2003) |
