Beztak dělením na pány a kmány míchají dějiny. Výměna rolí mezi vězniteli a zajatci, vítězi a poraženými byla silným prvkem britského dokumentu Pravda o mostu přes řeku Kwai. Nejen že uváděl slavný filmový mýtus věcně na pravou míru, ale navíc na příběhu dvou důstojníků z opačných stran barikády doložil, jak osobnost - lidský formát, jenž nekope do mrtvol - může svým pojetím cti "nakazit" i nepřítele. Kdyby byl takhle budován cyklus slibující pravdu o seriálovém majoru Zemanovi, mohli jsme mu tleskat.
Také další britský dokument, Špionážní hra, otřásl nejednou legendou. Tuzemskou ztrátu iluzí přinesla zejména závěrečná část, v níž si zahráli našinci: Aloiz Lorenc označený titulky jako důstojník StB a coby jeho protihráči duo Kavan a Pithart. Bez ohledu na zajímavá fakta - takhle vypadají Jamesové Bondové? Bez sklenky martini, tvrdých pěstí a krásných žen, s trabantem místo rychlých vozů? Špioni zbavení půvabu, kouzla a poezie...
Bondovky chtěl točit i Steven Spielberg, jak přiznal v americké sérii portrétů Režiséři. Ale sdělil i podstatnější věci. Třeba o jedné své sci-fi: "Chtěl jsem tady toho hodně říci, ale ne moc nahlas, abych nepotopil fakt, že by to měla být taky zábava." Či o Schindlerově seznamu, na nějž čekal deset let s vědomím, "jak strašnou škodu bych napáchal, kdybych to pokazil". Tajemství krále vypravěčů budiž vepsáno ve zlatě: Tvořit a bavit se tím.
Stejné heslo, byť s rozpočtem, za nějž by Spielberg pořídil tak jedno dinosauří vejce do Jurského parku, vroubilo udílení cen Divadelních novin. Jeho včerejší záznam na ČT 2 měl sice nudně hluchý název Událost sezony - sázka na kvalitu, zato příjemně neoficiózní ráz: jako by hostitelský soubor Ypsilonky právě hrál jeden ze svých příjemných Večerů na přidanou. Na rozdíl od cen Thálie dunících mramorem tady divák skoro zapomněl, že se vůbec nějaké trofeje udílejí. Ostatně cen, řečí i díků tu bylo přiměřeně a jako jedni z mála si pořadatelé vzpomněli na jubileum Jiřího Suchého - opět přiměřeně.
Nápad roku však vnesla do televizní zábavy sobotní Zeměkoule. Prosté, leč geniální: stačilo do cituplných scén známého seriálu Nemocnice na kraji města přimíchat divácký smích, a za pár korun se zrodil úplně nový, převeselý sitcom jedna báseň. Chystané natáčení nových dílů Nemocnice je náhle zbytečné, Kaiser a Lábus ušetřili platícím koncesionářům miliony korun. Děkujeme, pánové!
