Napadlo vás před zápasem, že budete tak zaměstnaným mužem slávistické sestavy?
"Věděl jsem, že lehké to nebude, ale takovou kanonádu jsem nečekal. Musím říct, že takhle jsem si už dlouho nezachytal. Škoda jen, že jsem neudržel nulu."
Pro bramkáře jsou střely z dálky, byť hodně nebepečné, přece jen nejspíš příjemnější, než vyložené soupeřovy šance.
"Samozřejmě. Při střele z dálky se chytíte spíš a pak už jste v pohodě. Stačí dávat pozor a a to by už musela být opravdu vymetená šibenice, aby člověk nestačil při takové dalekonosné dělovce zareagovat. Takže musím pochválit hlavně Darka Šuškavčeviče s Adamem Petroušem, že nikoho z domácích hráčů do vážnější brankové příležitosti nepustili. Až na tu proměněnou šanci Orumy. Jenže, ukažte mi zápas, ve kterém obrana žádnou chybu neudělá."
Vybavíte si s jakou střelou jste měl nejvíc práce?
"Určitě to byl Fournierův přímý kop ve druhém poločase. Zaregistroval jsem míč dost pozdě a blesklo mi hlavou, že k té tyči nedoskočím. Naštěstí jsem to stihnul a vytlačil jsem ho na roh. A střely Orumy, teda ty před tím gólem, byly taky moc a moc nepříjemné."
Co to vaše hraní rukou mimo pokutové území nedlouho před koncem?
"Byli jsme v závěrečném náporu, někdo ze Švýcarů míč odkopl na naši polovinu a já ho chtěl dostat co nejdřív zase k nim. Tak jsem si pro něj šel ven z šestnáctky, jenže on skočil, na moment se mi ztratil v reflektorech a při odskoku se mi od těla svezl na ruku. Bylo mi jasné, že je zle. A když se ke mně rozhodčí rozběhl, myslel jsem si, že mi dá červenou. Naštěstí to odbyl jen žlutou kartou."
Jak vidíte pražskou odvetu?
"Servette je určitě mužstvem, přes které se dá přejít. Samozřejmě musíme dát v odvetě góly. Ale každopádně jsme aspoň jeden měli dát už tady."
